Reálie jsou shrnutím předchozích ročníků a nastíněním aktuálního děje. Zcela jednoduše bez přečtení reálií nejste v obraze.
Reálie
Důležitá fakta o Illéi a rodu Schreave včetně rodokmenu si lze po kliknutí přečíst zde.
Tlačítka rychlé navigace v reáliích ročníků.
První Selekci za posledních 150 let nepotkal právě nejhladší průběh a právě naopak přinesl spoustu zvratů, z nichž některé lze vnímat za pozitiva, ale valnou většinu bohužel za negativa. K těm radostnějším patřila novina, která dorazila zhruba po třech měsících od začátku Selekce, a to z mrazivého Ruska, kde za dosud nedořešených okolností havarovalo letadlo s králem a nejstarším synem Joelem, kterému se podle všeho podařilo zázračně přežít i když pouze o vlásek. Utrpěl totiž těžké poranění hlavy a poměrně dlouhou dobu strávil v kómatu.
Ze svých zranění se naštěstí nakonec zotavil, vrátil se domů plně připravený pokračovat v právoplatném údělu následníka trůnu a sejmul toto břímě z ramen mladšího bratra Ethana. Tato šokující změna se dotkla také Selekce a od této chvíle děvčata bojovala o srdce korunního prince Joela.
Výpovědi prince přinesly nové informace k vyšetřování atentátu, a přestože přesné podrobnosti či důkazy nikdy nebyly zveřejněny, královna Lucienne z tohoto skutku obvinila Brazílii a následně došlo k rozpoutání válečného konfliktu, kterého se rozhodl přímo zúčastnit i princ Ethan. Napříč původnímu očekávání a vyspělejší, početnější illejské armádě se válka táhla celé trvání Selekce bez očividného výsledku. Brazílii se dokonce podařilo zlikvidovat utajené vojenské objekty a sklady zbraní v Hudsonu včetně nejbližších měst, což vedlo spoustu lidí k dohadům o možném zvědovi ve vládě, začal se šířit neklid a demonstrace proti válce přeskakující z provincie na provincii. Země se svým způsobem začínala řítit k občanské válce a nulová snaha královny nastupující chaos zastavit vyvolávala nejenom zmatek, ale taktéž nedůvěru.
Právě z poskytování informací Brazilcům a vlastizrady byl později obviněn generál armády Damian S. Terney. V této době královskou rodinu potkala také tragická událost, a to smrt prince Ethana na frontě. V odpovědi byla odhlasována nová strategie útoku a jak se zdálo, Brazilcům dokázala konečně pěkně zavařit.
Napříč všem okolnostem Selekce nabíhala ke svému konci, princ Joel si zvolil svou vyvolenou, kterou se stala lady Lyanna z provincie Dominica, ale vznik tohoto páru částečně zastiňovalo konečné odhalení viníka smrti krále a vyjasnění zvláštního průběhu války. Královna Lucienne dle všeho usilovala o území všech států Jižní Ameriky, v čemž neměla podporu svého manžela ani rádců. Zosnovala tedy onen atentát a uzavřela dohodu s Brazílií o vedení „umělé“ války, která měla směřovat k získání absolutní moci, tedy zbavení pravomocí všech osob, jejichž slovo mělo v rozhodnutí o budoucnosti země váhu. Válka měla v tento okamžik skončit mírovou dohodou a na oplátku bylo Brazílii přislíbeno oficiální zahrnutí ukořistěných států Jižní Ameriky k jejich území, ale s tím, že Illéa nebude ošizena o podíl na zdrojích, obchodu ani ekonomice. Královna však přiznala, že plánovala tuto dohodu porušit a Brazílii si podrobit, až získá absolutní moc.
Na základě všech důkazů byla královna Lucienne degradována z funkce a odsouzena za vlastizradu k trestu odnětí svobody na doživotí. Prince Joela tak čekala brzká korunovace a nástup na trůn šokované, částečně rozvrácené země. Všechny okolnosti navíc zapříčinily posun královské svatby o čtvrt roku, která proběhla na základě přání nového páru v ústranní s přítomností svědků a příslušníků nejbližšího rodinného kruhu.
Vítězka 1. ročníku
Lyanna Ciera Carter
První ročník
Vláda krále Elliota a královny Lucienne
Válka s Brazílií byla ukončena na základě dohod, když princ Joel nastoupil na trůn, avšak nedá se říct, že sjednání míru zachránilo Illéu před dopadem následků z jednání předchozí královny, které se podepsalo především na přízni veřejnosti vůči rodu Schreave a objevilo se několik menšin nesouhlasících s jejich vládou, přičemž někteří se snažili o odstoupení prince Joela z role následníka.
Prvních pár let se však královskému páru dařilo udržovat situaci stabilní, naopak se pozitivně prosazovali obnovou Hudsonu, poskytnutím náhrad rodinám válečných obětí či vybudováním památníku. Uběhlo pět let od svatby, než příznivý ohlas sklidilo také narození prvního potomka, korunního prince Camerona, později rovněž princezny Aurory.
Královna Lyanna také podporovala neziskové charitativní a dobrovolnické organizace a zasloužila se o důležitou změnu ve zdravotnictví – zavedení platného zdravotního pojištění občanům do 18 let, zatímco starší osoby mají do určité částky výdělku nárok na příspěvek. Takto se zdravotní pojištění stalo dostupnější chudším vrstvám. Změnám podlehl i systém daní soukromých zdravotnických sektorů, které následně zlevnily základní zdravotní péči nebo využily nabídky odkoupení státem. V neposlední řadě byl zaveden dobrovolný tříměsíční zácvik do armádních záloh, kvůli obavám, kdyby se Illéa dostala znovu do války.
Rozrůstání královské rodiny na druhou stranu doslovně popíchlo nepříznivce, konkrétně především šlechtu, která první sebrala odvahu napřímo projevit názor a hlas velmi rychle nacházely nižší vrstvy obyvatelstva. Stále častějším jevem se stávaly pracovní stávky či demonstrace, které započaly v provinciích Zuni, Honduragua, Yukon, Hudson, Waverly a Labrador, načež se šířily dále a vrhaly zemi také do celkového nárůstu kriminality. Zahraničním sousedům tato eskalující situace neunikla, což se znatelně odrazilo na mezinárodním obchodu i smlouvách o spojenectví, od kterých se distancovalo Německo, Řecko a Rakousko. Přes veškerou snahu královského páru se Illéa ekonomicky a obchodně rapidně propadla, což zapříčinilo zdražování a stagnaci životní úrovně.
Této situace využila rodina Tierney, obecně velmi vážený rod, jehož nositelé několik generací královské rodině spolehlivě sloužili v oblasti politiky a rádcovství. Po křivém obvinění generála Tiernyho královnou Lucienne se však jejich názor změnil a začali usilovat o převzetí trůnu, nutno podotknout, že velmi úspěšně vzhledem k příslibům o zlepšení dlouho přehlížených problémů obyvatelstva i nenásilného pojetí celého převratu, neboť se vítězství snažili získat prostřednictvím politiky.
Právě z toho důvodu zanechal zemi v šoku atentát na královskou rodinu, kdy došlo ke zranění královny. Nedařilo se však zjistit, kdo za tímto pokusem stál a část veřejnosti vinila Schreave z neschopnosti, dokonce kolovali teorie o tom, zda nebyl atentát pouze narafičen k vyvolání soucitu. Nedlouho potom byla oznámena Selekce prince Camerona, kterou Seth Tierney hodlal zneužít k nalezení partnerky v zahraničních hostech, kvalifikovanější a vzdělanější, nemluvě o zajištění nového spojenectví. Kdyby uspěl, několik illejských diplomatů, správců provincií i dalších důležitých osob nabídlo plnou podporu v převzetí vlády.
Zpočátku se Selekce vyvíjela celkem klidně, ačkoliv šlo o nebezpečné ticho před bouří, která nakonec nemilosrdně udeřila v podobě útoku na královský palác během oslav na výročí vzniku Illéi. Zůstávalo záhadou, jak se skupině občanů ozbrojených po domácku vyrobenými zbraněmi podařilo nepozorovaně proniknout, tak daleko. Spoustu z nich museli strážci zastavit násilím a veřejnost to vzala za poslední kapku, načež začala v provinciích kolovat petice k odstoupení rodu Schreave, kam podpisů až děsivou rychlostí přibývalo.
Situace eskalovala ve chvíli, kdy došlo k atentátu na krále Joela a tentokrát naneštěstí úspěšněji, jelikož se ho podařilo otrávit na společné večeři s Elitou. Napříč snaze lékařů král upadl do kómatu a všichni museli leda doufat, že se jeho stav časem zlepší. Okamžité šetření odhalilo traviče, od kterého byly získány šokující informace o tom, kdo za všemi dosavadními útoky dosud stál. Jonathan Tierney. On i jeho syn byli zatčeni a vsazeni do vazby na základě objevených důkazů, jejichž bližší zkoumání později ukázalo, že Seth K. Tierney o těchto plánech nevěděl anebo se minimálně nedohledalo dostatek podkladů k tomu, aby mohl být usvědčen.
Na znak míru i zanechání rodových šarvátek mu bylo nabídnuto místo v královské radě, které přijal. Jeho otec utekl z vězení krátce po tomto veřejném oznámení, a nakonec se objevil přímo na společenské události, kde se kvůli zášti pokusil Setha zastřelit. Jenže do rány se nešťastnou náhodou dostal princ Cameron, když se snažil situaci uklidnit a utrpěl tak středně vážná zranění, ze kterých se naštěstí úspěšně uzdravil.
Po tomto incidentu proběhlo konečné odsouzení Jonathana Tierneyho za vlastizradu a byl mu určen očekávaný trest vězení na doživotí. Následovala korunovace prince Camerona, neboť se zdravotní stav krále nikam neposouval a země potřebovala vedení, aby zvládla čelit přetrvávajícím odpůrcům královského rodu. Ukončení Selekce tedy znamenalo, že daná dívka se rovnou stane novou královnou a toto břímě nakonec padlo na Angelicu P. R. Palmer-Menendez z provincie Dakota. Prozatím se zdálo, že je situace víceméně pod kontrolou a novomanželé si mohli v poklidu užít velkolepou královskou svatbu i prvotní kroky do společného života.
Vítězka 2. ročníku
Angelica Patricia Rhiannon Palmer-Menendez
Druhý ročník
Vláda krále Joela a královny Lyanny
Uběhl sotva rok vlády nového páru a zemí otřásla tragická novina. Stav Joela se bohužel nezměnil a neobjevily se žádné náznaky o zlepšení, naopak se zdálo, že otrava trvale poškodila nervový systém. Po konzultacích s lékaři se královská rodina nakonec s těžkým srdcem vzdala nadějí a souhlasila s Joelovým odpojením od přístrojů, což vneslo nad celou Illéu dlouhotrvající stín pochmurnosti.
Jak bývá zvykem, časem se smutek měnil v matnou vzpomínku a lidé se obraceli vstříc příznivým změnám, na kterých začal král Cameron se svou chotí usilovně pracovat. V první řadě se prosadila změna ve školství, konkrétně zavedení programu pro nadané žáky, kteří dostali nárok na přednostní stipendia univerzit nehledě na to, odkud pocházeli. K tomu se příhodně hodilo i narození prvního potomka – korunního prince Juliana.
V dalších letech se zřídil univerzitní obor udržitelného hospodářství, jehož patronem v tamním výzkumu se stal sám král. K tomu se úzce vázalo i bližší zaměření na textilní průmysl v oblastech pracovních podmínek, bezpečnosti výrobků i dopadů na životní prostředí a vzniklo několik nových norem. Královna Angelica se dále zasloužila o zlepšování životní úrovně transgender komunity či pracovních příležitostí pro ženy. Za tu dobu se královská rodina opět rozrostla a narodily se dvě dcery – princezna Phoenix a princezna Vivienne.
Za důležitý milník lze považovat i důraz na transparentnost v rámci kroků vlády, o kterých se veřejnost začala dvakrát měsíčně spravovat v televizním vysílání anebo královnino založení Výboru pro komunikaci s veřejností, díky čemuž se nápady či stížnosti občanů mohli účinně dostávat k nejvyšším místům. V neposlední řadě změnám neušla ani infrastruktura, což příznivě ovlivnilo regionální rozvoj.
Z celkového hlediska si země oproti minulosti polepšila, a to nejenom v ekonomice, ale také mezinárodním obchodu i vztazích. Nedošlo sice k uzavření vyloženě silných spojenectví, avšak rozproudil se tok obchodních dohod či vzájemné spolupráce, na čemž nesl jistý podíl korunní princ Julian díky služebním cestám do zahraničí. Nutnost Illéu znovu prosadit na mezinárodní scéně vedla mimo jiné k uzavření zatím dočasných smluv s několika státy, se kterými Illéa zatím neměla moc, co dočinění jako například Island nebo Rusko.
Napříč všemu se však v zemi během let zvyšovala kriminalita, velmi pozvolna, až se teprve v širším zpětném hledisku začínalo ukazovat, jak rapidně vlastně dané procento poskočilo. Otazník visel i nad tím, kde se znenadání vzala expanze černého trhu, se kterým Illéa velmi dlouhou dobu neměla větší problémy. Vysvětlení se ukázalo teprve osm let nazpět, tehdy došlo k narušení pravidelného televizního vysílání krále Camerona a místo toho se na obrazovce zjevil znak uskupení, jehož vůdce se měl v následné době stát nejhledanějším mužem v celé zemi. Sdělili pouze krátkou předzvěst a poselství o tom, že konečně přinesou férové zúčtování šlechtě i královské rodině, která mimo jiné zatajila nemanželského syna prince Ethana. Zpočátku lež, které nikdo nevěřil. Poté se však zjevila kopie genetických testů s prohlášením o mlčenlivosti, kde se skvěl podpis jisté Beatriz Monteiro a tehdejší královny Lucienne. Jakmile došlo k ověření jejich pravosti, nešlo dále pochybovat o tom, že původ dítěte uvedeného na testech, Gabriela Monteiro, je zcela legitimní.
Od té doby se začali objevovat brutální útoky na šlechtu, kde kromě popela vypálených domů či ztracených životů zůstával i symbol meče protínajícího korunu. New Order. Vzbouřenci, kteří odstartovali éru strachu i teroru, nemluvě o maření činů královské rodiny, která musela velkou část své pozornosti přesunout na ochranu občanů. A později také sebe, jelikož za tři roky se New Order podařilo úspěšně napadnout palác, kdy došlo ke ztrátě životů několika zaměstnanců. Zdaleka nešlo o poslední útok na rod Schreave a je téměř zázrakem, že nikdo z nich nedošel žádné úhoně, ačkoliv velkou zásluhu na tom nese tajná služba Kingsman, kterou založil král Cameron s jeho synem na základě stupňujícího se útlaku rebelů.
Uběhlo již pět let, co Kingsman plně funguje, a přesto toho koruna o New Order nedokázala mnoho zjistit, ačkoliv se občas podaří dopadnout nějakého řadového člena či obchodníka z černého trhu, nikdo z nich nepromluví. Stále není známo, jak hluboko v podsvětí je skupina vlastně zakořeněna, kdo s nimi spolupracuje, zda se někde nachází jejich hlavní útočiště anebo kdo je vlastně jejich vůdce. Vedou se mnohé spekulace a za hlavního podezřelého je považován právě Gabriel Monteiro. Každá stopa naneštěstí končí slepou uličkou a není známo, kde se nachází. Ve hře je také domněnka, že si změnil identitu a koruna tím pádem hledá jehlu v kupce sena.
Z těchto důvodů se také dlouho nemluvilo o Selekci, která by výrazně zvětšila riziko útoků a vsadila všanc více lidských životů. Navíc se vědělo o již tříletém vztahu prince Juliana a mnoho lidí věřilo, že to bude právě tato žena, která se stane budoucí královnou. Jenže se spousta věcí změnila, když došlo k ošklivé autonehodě, jejímž účastníkem byl právě následník trůnu. Netrvalo dlouho, aby se roznesla informace o tom, že se brzy na to rozešel se svou přítelkyní, až o několik měsíců později vyhlásil svou Selekci. Brány paláce se tedy brzy otevřou zahraničním hostům a také několika Kingsmanům, kteří se budou vydávat za obyčejné strážce, neboť královská rodina si moc dobře uvědomuje, kolik nebezpečí by oblíbená tradice mohla znamenat.
Selekce prince Juliana se nesla v pochmurném duchu polopravd, tajemství a teroru. Okolnosti jeho rozchodu s přítelkyní Aletheou byly mnohem komplikovanější, než veřejnost tušila. Za dopravní nehodu, kterou způsobil pod vlivem alkoholu princ Julian, na sebe vzala odpovědnost právě Alethea. Ten se s ní však nedlouho na to rozešel s nepříliš velkou empatií, a to mezi ně zaselo svár. Ten vyústil v přímé vydírání ohledně zveřejnění pravdy, které donutilo prince Juliana, aby ovlivnil losování účastnic a dostal Aletheu do Selekce.
V průběhu Selekce však došlo ke smíru a tím se i zlepšil princův postoj vůči účastnicím. V rámci toho bohužel musel čelit neustálým útokům New Order, kteří terorizovali nadále občany Illéi. Pro zdůraznění neschopnosti královské rodiny postarat se o své občany se dopouštěli teroristických činů s týdenním opakováním a tlakem na odstoupení královské rodiny. Podařilo se jim též do paláce dostat svého člena, Matheuse Carvalho, který byl zároveň synem vůdce New Order Lorrana Carvalho. Díky tomu se několikrát zdařil i útok přímo na královský palác, mezi nejhorší patří určitě bombový útok během jednoho z plesů. Při něm došlo k poškození části celého křídla, jenž muselo být rekonstruováno, zatímco účastnice s královskou rodinou strávili několik měsíců v zimním sídle. Po návratu však došlo na Valentýnském plese k těžké otravě hostů jedovatým plynem.
Díky těmto nezdarům nedůvěra v královskou rodinu narůstala, a tím i stres a tíha na ramenou korunního prince. Na klidu mu určitě nepřidala ani situace s lady Claire, která byla podezírána z nevěry díky opakovaným setkáním s korunním princem Německa. Největší šok však přišel, když došlo k odhalení, že lady Claire je ve skutečnosti její dvojče Camille, která se nemohla zúčastnit z důvodu těhotenství a celou dobu princi lhala. Vzhledem k tomu, že situace zašla až do Elity, tedy jednoduše příliš daleko, aby se dívka mohla navrátit k běžnému životu, proběhlo její vzetí do vazby a následný soud, po němž Camille Selekci opustila.
V té době si našel Julian cestu k lady Margaritě. Jejich věčné špičkování a laškování z opatrné náklonnosti postupně přerostlo v hlubší city. Přestože korunní princ stále trpěl pochybami, magnetické pole v tomto případě přitahovalo jednoho k druhému příliš nezvratně. Nejspíše zlomovým okamžikem byl únos, kdy se New Order podařilo zajmout princeznu Phoenix – sestru Juliana, lady Margaritu a lady Myrcellu. Po dvou strastiplných dnech se podařilo dívky vypátrat v sídle New Order.
Zásluhy na tom měl hlavně Matheus Carvalho, který sic členem New Order, delší dobu tajně brojil proti svému otci a snažil se napomoci jeho pádu. Při potyčce Lorrana zastřelil a tím zanechal New Order bez vůdce, protože ambice na převzetí této organizace neměl. Ačkoli hlavně princezna Phoenix byla raněna, vyvázly dívky naštěstí poměrně bez větších následků, ovšem kromě šrámů na duši. Princ Julian se potají k záchranné akci přidal, ochoten stát se i prostředkem k vyjednávání, a při křížové palbě dokonce skočil před letící kulku, u níž věřil, že by jinak patřila jeho vyvolené. Naštěstí díky neprůstřelné vestě neutrpěl vážnější zranění. Nedlouho poté se však rozhodl Selekci ukončit a na zásnubách oficiálně vyhlásil za vítězku lady Margaritu. Ta se brzy na to stala jeho ženou a později královnou Illéi.
Vítězka 3. ročníku
Margarita Coco Lannister
Třetí ročník
Vláda krále Camerona a královny Angelicy
Trvalo zhruba dva roky, než se trůnu ujal nový královský pár. Král Cameron se rozhodl nechat svému synovi dost času, aby si navykl na začátky společného života s princeznou Margaritou, která čelila mnoha novým povinnostem. Nelehkého úkolu se společně zhostili s velkým zápalem a zanedlouho začali pracovat na jejich prvních změnách, které se setkaly s pozitivním ohlasem. Založila se hospodářská asociace za účelem lepšího vzdělání, rozvoje a sjednocení farmářů, ale i rančerů, a to především v oblasti udržitelného hospodářství, na které se v zemi začal klást větší důraz. V rámci toho zemědělské oblasti prošly změnami v infrastruktuře.
V ekologickém odvětví se také zpřísnily tresty pro nelegální rybolov, pytláctví a podmínky dovozu či vývozu ohrožených druhů. Dále se upravily normy pro nespotřebované potraviny či výrobky velkých řetězců, aby je bylo možné za určitých podmínek věnovat potřebným za účelem snížení odpadu a plýtvání. V neposlední řadě vznikl program pro zalesňování velkoměst.
Aktivita rebelů se v té době vyskytovala mírně, nedošlo k žádnému velkému útoku, a přestože dle šetření Kingsmanů bylo zjevné, že New Order nikdy úplně nezaniklo, ztratilo svou sílu, s největší pravděpodobní neobnovili ani původní jednotu. Bod zlomu však nastal přibližně rok a půl po tom, co princ Julian převzal vládu. Začaly se objevovat čím dál častější útoky, které napáchaly větší zkázu, a hlavně si vyžádaly větší počet obětí. Na místech brutality se znovu objevil obávaný znak meče protínajícího korunu, ovšem došlo ke změně původního názvu na Inferno a jak se královská rodina dlouho obávala, podsvětí zřejmě začal vládnout vůdce. Největší problém však přinesla skutečnost, že kromě šlechty se v hledáčku ocitli i obyvatelé, kterých se rodové tituly absolutně netýkaly.
Kriminalita v zemi postupem let začala dosahovat již dlouho neviděných výšin. Dlouho se nevědělo, zda je výsledkem činů Inferna nebo ve stínech odvrácené strany Illéi všem očím unikala zásadní informace. Druhá varianta se nakonec ukázala jako správná, neboť mimo Inferna vznikla široce rozrostlá kriminální síť, která se ujala v zásadě celého černého trhu. Vzhledem k tomu, že navrchu tohoto řetězce nestála jedna osoba, se lepší informace získávaly stěží. Sem tam se objevil znak havraní lebky s družicí, ale nedalo se říct, že by se zákonitě pojil s každým členem. Pro souhrnné označení se uchytil název The Syndicate.
Tato stahující se mračna však v průběhu let protkalo nemálo slunečních paprsků. Za jedny z nejvýznamnějších lze považovat narození královských potomků – korunního prince Jace, druhorozené princezny Ruelle a nejmladší princezny Leslie. Navázalo se v dalším rozvoji, například královna Margarita v reakci na situaci v zemi navýšila kapacity bezpečnostních složek, zejména policie a těmto příslušníkům byly poskytnuta výhodnější pojištění. Zaměstnavatelům ve vybraných sektorech se mírně navýšila dotace na mzdové náklady a soustředění neuniklo ani omezení rasismu v pracovních příležitostech či podmínkách. Zachovala se také transparentnost vlády.
Na mezinárodní scéně si země oproti minulosti výrazně polepšila, jelikož se díky sňatkům uzavřelo spojenectví s Dánskem a Francií. Nadále silné vztahy jsou udržovány s Islandem a Itálií, takže si Illéa navzdory vnitřním rozkolům udržuje vcelku slušnou pověst jakožto státu, se kterým je výhodné spolupracovat. O tom nasvědčují i obchodní smlouvy, které se zdařilo expandovat. Na druhou stranu výrazně ochladl vztah s Německem, od něhož se Illéa distancuje. Německý následník trůnu hned v několika ohledech znevážil pohostinnost královské rodiny, a navíc se ukázalo, že v jisté míře lhal o svém vztahu s účastnicí, lady Camille. Od té doby je s Německem jednáno striktně v nezbytně nutných případech.
Před deseti lety se objevil další a dodnes veřejně nejvíce rozebíraný problém. Unity. To, co začalo jako shromažďování nespokojených občanů časem vyústilo v organizaci, která v provinciích vede svoje vlastní pobočky a nezdráhá se narušit jakékoliv veřejné vystoupení krále či královny. Zásahy Unity eskalovaly do míry, kde královská rodina, ačkoliv neochotně přistoupila na pravidelné, živě vysílané diskuse se zastupiteli, kteří je mohou zahrnout svými otázkami či požadavky. Navzdory tomu, že jde zpravidla o nerealistické žádosti a celá organizace není ničím lepším nežli trnem v patě, musí vláda dbát nejvyšší opatrnosti, neboť Unity si získalo obrovskou popularitu, v dnešní době má stovky příznivců a neváhá ukázat na sebemenší pochybení ve vládě, čímž Schreave občas zavaří.
Jedním z hlavních témat je samozřejmě aktivita Inferna, kterou se nedaří dostat pod kontrolu. Na konto si již připsali několik masových útoků a zdá se, že mají vyloženě snahu v tom, aby zemi obrátili naruby. Král se tak ocitl v kleštích, kdy na něho tlačí Unity a Inferno, až se uplatnilo pořekadlo „zoufalá situace si žádá zoufalé řešení“. Před dvěma lety se tak uzavřela neformální dohoda s pár členy Syndikátu. Ti Kingsmanům občas poskytnou informace o Infernu, zatímco královská rodina přivře oko nad jejich působením a nebude je nijak významně stíhat.
Toto krajní řešení se stihlo osvědčit a proti Infernu bylo podniknuto pár zásadních kroků. Zdaleka sice nejde hovořit o rozprášení skupiny, avšak veřejnost je o něco spokojenější a Unity uznalo Schreave plusové kredity. V rámci této situace se vyhlásila Selekce, neboť korunní princ již dosáhl patřičného věku a tradice by navíc mohla posloužit k nenápadnému rozptýlení lidu. Král si totiž dobře uvědomuje, nakolik je dohoda se Syndikátem ošemetná a usilovně se snaží přijít s lepším řešením. Kdyby se o paktu totiž dozvědělo Unity, tak to přinese naprostou katastrofu.
Čtvrtý ročník
Vláda krále Juliana a královny Margarity
