top of page
Tento web byl vytvořen v editoru webových stránek od . Vytvořte si svůj vlastní ještě dnes.Začít
.com
Sofia Inés de Morri
Princezna / Španělsko / Shiro / Bridget Satterlee
Charakteristika:
22 let | 24.8. | Panna | 165 cm | 55 kg | Růžová, hnědá, bílá
Architektura, přátelé, jezdectví, sbírání nálepek, jídlo, potápění
Pokud někdo není vzhledem typická Španělka je to rozhodně Sofia. Jediné co napovídá jasně její krvi je tmavší plet a oči jako oříšky obalené v čokoládě, co pohladí na duši. A proč? Jelikož hodně ze svého vzhledu zdědila z obou rodičů nikoliv jen z jednoho jako její bratr, který měl více a zřetelně Španělské krve než ona, ale ona si vždy svůj neobvyklý vzhled užívala.
Ostře řezaná tvář, oči jako panenka doplněné hustými řasy, malý nos a plné rty. Vlasy různé barvy hnědé až plavé jako kdyby jí políbilo slunce. Svoji atletickou postavu měla nenucenou a přirozenou a i kdyby by to do ni člověk neřekl je velkým milovníkem churros.
Naopak spíš na své okolí působí umírněním dojmem a rty stažené do neutrální linky, jako kdyby doufala, že si nikdo její přítomnosti nebude všímat. I když měla volnější výchovu než její starší bratr neměnilo to nic na faktu, že vždy byla na očích už jen z důvodu, že je princezna a mladší sestra korunního prince. Proto se naučila tvářit se nezúčastněně jako kdyby tam nebyla. Pokud však byla čistě jen se svoji rodinou byla samý úsměv a smích, dítě plné štěstí jak rád její otec říkal.
Čímž se dostáváme k tomu jaká Sofia doopravdy je. Na první pohled umírněná možná tichá dívka, ale jen z jednoho prostého důvodu. Měla problémy se slovním průjmem pokud šlo o opačné pohlaví. A co je tne slovní průjem? Nekontrolované žvásty až někdy prapodivné věty, které z ní vyjdou nekontrolovaně, jelikož je nervózní. A kde se tohle objevilo? Sama neví, vždy si myslela, že bude mít dost náskok před svými vrstevníky, jelikož má staršího bratra, ale jak se ukázalo stačilo aby její bratr dostáhl neznamená kamaráda a byla ztracený případ. Ovšem tento stav přejde jakmile osobu zná delší dobu, ale dokážete si představit jak moc jí to komplikuje romantický život že? Jelikož doslova jí ho kazí. Představte si tohle dojde k ní představíte se jí a pozvete na drink a co vypadne z jejích úst? Haha, dobře, ale doufám že mi nic nehodíš do pití. Ale nevadilo by mi to protože jsi hezký, ne počkej, vadilo možná trochu. Prostě probůh Sofia co to plácáš a tak to bylo pokaždé. Jednoduše věci, které ani nechtěla říct nebo nemyslela vážně. Když šlo o stejné pohlaví neměla problém se seznamováním naopak díky jednomu takovému trapnému okamžiku poznala svoji dobrou kamarádku Serenu. Která jí nenechá nikdy ve štichu at už si udělá sebevětší trapas.
Když se podíváme mimo její společenské dovednosti tak je Sofia zcela obyčejná. Milá, vřelá dívka, která nemá ráda lži. Nemá ráda, když si někdo okusuje nehty a je schopná se s vámi dohádat jelikož jste jí ukradli kousek churros z její porce. Jelikož ona se o Churros nedělí ani s vlastním bratrem! I kdyby to mělo znamenat, že se přejí a bude jí zle. Tohle je její neřest. Proto je vždy lepší objednat porce pro každého, jelikož to myslí smrtelně vážně.
I když je spíše klidnější povahy jako její otec, tak bohužel její kořeny se nezapřou a jsou věci, o který je ochotná se pohádat do krve. Především miluje přátelské konverzace a ráda tráví čas se svým bratrem, i když ho nepřizná nikdy nahlas. Spíš jen neustále huhlá, že kdyby ho nechala chvíli o samotě že oba moc dobře ví jak to dopadne. Ale přitom pravda byla jinde, jednoduše její bratr byl její kamarád. I přes budoucí břemeno ho brala jako bratra a někoho, o koho se smí opřít i naopak on spolehnout na ní.
Pokud jde o koníčky asi je to už jednoduše v rodině patří mezi ně jezdectví. Pokud se v něčem odlišuje je to, že miluje architekturu dokonce si sama ve svém volném čase zachycuje budovy, které jí samotnou zaujmou nebo zkouší vlastní návrhy.
Její tajná neřest je sbírání nálepek s medúzami všeho druhu. Někoho by možná nepadlo, že spíš jí zajímají ryby a korálové útesy, když se ráda potápí za pomoci jen pouhého šnorchlu a ploutví. Ale pro tohle potěšení většinou cestuje od jiných zemí.
Nesnáší kávu je pro ní příliš trpká a nepoživatelná a také ovocné čaje. Ale čím neopovrhne je bylinný čaj nebo různé druhy limonád z citrusů.
A jestli á z něčeho strach? Jednoznačně výšky ve svých dvanácti letech skoro spadla horolezecké stěny a tak blbě, že si při zbrzdění pádu zlomila předloktí. Od té doby se jí dělá mdlo a představí si představí zvuk její ruky.
Minulost:
Soukromé vzdělání, studium VŠ / Otec Cassius, matka Jasmine, bratr Enrique / Svobodná
Rodina je vším
Už kdy se narodila na světě jí čekala její rodina. Sice ne nijak extra velká nebo malá, ale tak akorát. Někdo by mohl říct, že narodit se jako druhorozený je těžký úděl a stát ve stínu svého staršího sourozence. Ale pro Sofii to byla nejlepší věc v životě, co se jí mohla stát. Narodit se jako druhorozená.
Ačkoliv její rodiče to ze začátku neměli lehké nakonec se jim podařilo vybudovat krásnou malou rodinu. No, aspoň jak říkal táta, že mamka to s ním nikdy neměla s ním lehké. A možná to neměla spíš lehké s nimi třemi, bratr jakož syn své matky dokázal si s ní vjet do vlasů mezitím co ona s tátou se vždy nad tím náramně bavili a dočkali se pak jen přednášky o tom, jak je špatné jejich dceru učit si užívat něco takového. Ale i tak jak byla starší tajně se občas ve společenské místnosti smějí tomu, kvůli čemu se hádali a občas je imitují. Jelikož někdy šlo o tak banální věci, že nešlo je brát vážně.
Ale pokud šlo čistě rodinné chvíle doopravdy si užívala čas strávený ve stájích nebo na pikniku, kde si vždy užívala přírodu kolem. Kde si mohla hrát na babu s bráchou.
Ale aby to nezněla jako pohádka budeme trochu realistický také si vzpomíná na chvíle, kdy poprvé ochutnala churros a stalo se to její posedlostí. Chvíle kdy jí bratr jednu z těchto dobrot ukradl přímo z ruky a ona se rozbrečela. Brečela hodnu i poté, co se jí rodiče snažili přesvědčit, že je kráasn se podělit s bráškou. Že určitě se podělí on také příště, ale jediné co jí zajímalo, že jí připravil o kousek toho, co chtěla sníst. A tak brečela odkud jí máma nedala jeden ze svých pamatuje si jak popotahovala ještě cestu domů. Kde se jí snažil bratr omluvit. Nakonec to skončilo tak, že je táta posadil společně do obyváku, odkud ani jeden nesměl odejít dokud se neudobří. Pamatuje si naštvanou tvář svého bratra, aby přestala s těmi blbostmi a udobří se. Ale Sofia odmítla a nakonec to skončilo tak, že všichni tři usnuli tam. Ale toho rána si už nevzpomínala proč byla naštvaná tak jako omluvu mu upletla věneček z květin. Pamatuje si jak oba jak bratr tak otec koukali dost překvapeně. Taková jednoduše byla jednu chvíli rozzlobená a v druhou jí to mrzelo a tak dělal smířlivé gesto.
Kvete do krásy
Jak se blížilo období puberty řekla by, že každý ze sourozenců měl trochu jiné zájmy. Mezitím, co její sourozenec se honil za dívkami tak Sofia se zajímala o to, co si obleče a nebude divné, kdy si dá podprsenku, když ještě nemá prsa? Ano, takové starosti měla, nakonec to vzdala a raději se zaměřila na jiné věci jako kreslení medúz a z tohoto čmárání se nakonec stal zájem o budovy, kdykoliv seděla na balkoně a sledovala město všímala si různých maličkostí, které jí přišli fascinující.
Když bylo Sofii tak patnáct let poprvé se jí někdo líbil a tím někdo myslela přesněji kamaráda Eriho. I když jeho přátelé byli od ní věkově starší bylo pochopitelné, že jí začnou jednoho dne zajímat kluci. A také to tak dopadlo, když se s ním poprvé seznámila a promluvila řekla mu, že vypadá jak holka, ale že hezká holka a bylo to. Její první slovní průjem byl venku. Byla tak nervózní, že netušila co plácá. Až časem se ukázalo, že kdy kluky pozná po delší době přestanou i její slovní říčky. Ale to většinou už i z důvodu, že před nimi necítí stud nebo naději, že se jim mohla líbit.
Pamatuje si den, kdy podobné události byla Serena Martinelli, kterou poznala na své první výpravě v baru s bratrem. Pamatuje si jak se smála z plného hrdla a pronesla, že tuhle holku zbožňuje. Jednoduše se z nich staly tak hladce kamarádky, že jí ani nepřišlo, že docela dost času trávit hlavně s nimi dvěma, nepřišlo jí na tom nic nikdy divného.
Když mi bylo dvanáct
Pořád jí budila ta stejná noční můra dokola a to kdy jí bylo dvanáct let táta je vzal na horolezeckou stěnu. Vždy byl pečlivý a dbal na to, že všechno umíme než nás pustí do nebezpečí, ale to netušil, že všechno papouškuje po svém bratrovi a kdy přišlo na skutečný problém stálo jí to dvojitou zlomeninu ruky. Pamatuje si jak plakala a říkala, že už nikdy nebude lhát, že se omlouvá.
Kromě této maličkosti, která jí tohoto večera probudila se zamyslela nad jednou věcí. Je zavřená ve své oblíbené bublině, obklopena lidmi co má rád a zda je to dost, zda ta bublina se nerozpadne ve chvíli kdy bratr nastoupí na trůn a Serena se vrátí zpět do Itálie. Co bude pak s ní? Zvládne to pak nějak? Netuší.
Mas Vale Tarde Que Nunca.
Motto:
The Selection Empire of Illéa
Je zakázáno kopírovat profily jak z grafického, tak obsahového hlediska.
bottom of page