top of page
Tento web byl vytvořen v editoru webových stránek od . Vytvořte si svůj vlastní ještě dnes.Začít
.com





Charlotina Daisy Murphy-Brown











Začínající herečka / Likely / Annie / Andrea Sierra Salazar
Charakteristika:
20 let | 1.3. | Ryby | 155 cm | 49 kg | Slunečnicová, modrá
Herectví, háčkování, vykládání karet, extravagantní móda, daydreaming, čtení


Tinka byla odjakživa malá dívčina s velkou představivostí. Měla se nejspíš narodit jako kluk, a nebo ji minimálně za kluka mít chtěli, protože otec jí po sobě dal naprosto klučičí jméno Charlie. Matka ji naopak pojmenovala po své oblíbené jemné a nevinné květině Daisy. Do výšky moc nevyrostla ani nemá obličej vytesaný anděli, namísto vzhledu ale okouzluje svým charakterem. V dětství se cítila roztažená do všech směrů, otec z ní chtěl vychovat správného kluka, a tak ji nutil do fotbalu, pak to zkusil ještě s hokejem a volejbalem. Pro Charlie ale nic z toho nebyla ta správná volba, a i když chtěla otci udělat radost, u žádného z jeho sportů nevydržela. Matka se jí naopak snažila předat něco ze své prozíravosti a intuice věštkyně, a přestože Daisy nikdy neměla pocit, že by měla nějaký šestý smysl nebo propojení s nekonečnem vesmíru a další dimenzí, naučila se celkem obstojně vykládat karty, což je dodnes jeden z jejích oblíbených koníčků. Dalším je háčkování, ke kterému se dala z dlouhé chvíle, pokud se zrovna neschovávala za dobrodružnými příběhy, protože ostatní děti se jí často smály právě pro její klučičí jméno. Tohle hobby jí přináší klid a umožňuje rozvíjet kreativitu, protože s ním není kam spěchat a každý projekt může dokončit za jak dlouho jen chce. A jelikož často dostává nové nápady a přichází s jinými rozhodnutími, z jejích výtvorů se stávají opravdu jedinečné a extravagantní kousky dekorací nebo oblečení. V životě to neměla mezi snahami svého otce, naléhavostí maminky a utahováním si ostatních dětí jednoduché, proto se její život víc odehrával v příbězích a pohádkách od dětských knížek až po stará řecká dramata. Tinka byla vždycky tak trochu obyčejná holka s velkou představivostí a srdcem. To všechno ji přivedlo k herectví, pro které se nadchla už od dětského kroužku. Dětská zábava se časem přerodila ve vášeň přerůstající všechny ostatní. Ve škole se Tině nedařilo špatně, ale ode všeho utíkala zpátky na divadelní jeviště. Ale ani tam to pro své hloupé jméno neměla jednoduché, a tak se s příchodem dospělosti rozhodla jméno změnit. Základ si ponechala na počest svého otce, protože geny zapřít nemůžete, ale vytvořila z něj něco jedinečného, protože Charlotte může být každá druhá dívka. Na velké scéně už z ní tak byla Charlotina, protože až z ní bude známá hvězdná herečka na Broadwayi nebo ve filmech, bude si říkat Tina Murphy. Nebo Tinka, jak jí začali kamarádi, které si tam našla říkat, pro její čistou a veselou povahu Tinker Bell. I přes ústrky života si totiž udržuje svou vlídnou povahu občas hraničící až s naivitou, protože pro každého má srce na dlani. Není příliš dobrá v projevování se v konfliktech, ale naopak má vysokou míru empatie a dokáže si často držet nezaujatý odstup. Občas je až příliš přizpůsobivá na úkor prosazení vlastního názoru a nápadů, které by mohly být kolikrát lepší. Celkově Tina na lidi působí mladistvě a vesele se špetkou tajemství. Tak jako život si představuje jako pohádku, i lásku si představuje jednoduše, jako okouzlení na první pohled nebo unešení do oblak klukem od cirkusu. Po traumatické životní změně teprve začíná vykukovat zpátky ze své ulity a znovu objevovat extroversi a sebejistotu.
Minulost:
Středoškolské vzdělání / otec Charles Don Murphy, matka Lolita Millie Brown / Svobodná
Charlie se měla narodit jako kluk. Ale nějak se stalo, že se Lolitě a Charlesovi narodila dcera. Fakt, který si její otec dlouho nedokázal přiznat, a dodnes s ním není úplně ztotožněný. Odmala z Charlie vychovával kluka, ať už psychicky, sporty nebo oblečením, a neměl pochopení pro její dívčí povahu, myšlenky a potřeby, aniž by si uvědomoval jak jeho odmítání její podstaty jeho dceři ubližuje. Vždycky si pro jeho chování připadala méněcenná, a jako že se mu ničím nedokáže dostatečně zavděčit. V momentech rodičovských hádek často slýchávala výčitku, že mu žena nedala syna nebo že nemají další, lepší dítě. Maminka se naopak snažila Daisy co nejvíce podpořit a ukázat jí všelijaké možnosti rozvoje, ať už ji podporovala v množství chvilkových zálib, a nebo jí předávala něco ze své vlastní práce. Daisy věděla, že se pro matčinu práci věštkyně zjevně úplně nehodí, ale některé praktiky ji opravdu zaujaly a naučila se tak vykládat karty, ačkoliv se tomu v životě příliš často nevěnuje. Děti ve škole i na kroužcích si z ní odmala často utahovaly, a to se s ní neslo až na střední školu a do mládežnického hereckého souboru, právě pro její klučičí jméno. Proto si jméno změnila když konečně dosáhla dospělosti, ideální příležitostí byl přechod do Likely’s Drama Theatre, další zastávky na její cestě na přední Illejská jeviště a do světových angažmá, o kterých snila už od malička. Stejně jako o chameleonovi, kterého nikdy nedostala za mazlíčka. Doufala, že s novým jménem její otec alespoň konečně pochopí, že opravdu nemá doma syna, ale zjevně mu stále nebyla dostatečně dobrá. Na všechno, co dělala se díval skrz prsty, včetně divadla. Stresem ze školy, šikanujících dětí i rodinných nedosažitelných nároků jí postupně vypadaly všechny vlasy, což zničilo její dosavadní sebevědomí. Po období sebelítosti si však uvědomila, že je na čase změnit svůj život a převzít ho konečně do vlastních rukou, a změna jména a souboru byly jejími prvními kroky k objevení sebe sama takové, jaká má opravdu být, a ne jen jak si ji představují druzí. Ve stejné době, kdy si konečně našla kamarády alespoň v divadle, se začala víc zajímat o dění v zemi jako takové, a navštěvovala občanská sdružení, ze kterých často odcházela s nápady, jak společenskou situaci zlepšit. Neřekla by, že je vyloženě stoupencem nějakého občanského hnutí, ale nebude vystupovat ani proti nim a jednání s královskou rodinou často se zvědavostí sleduje. Pro někoho pozdě, pro někoho brzy v životě si tak začala postupně utvářet vlastní názory na společenský systém a způsoby vládnutí. Po absolvování obecné střední školy by teď ráda nastoupila na hereckou konzervatoř a rozvinula se nejen v divadle, ale udělala si jméno i pro film, nicméně momentálně ji čeká gap year s trochou hraní, který je ideální příležitostí přihlásit se do selekce a s trochou štěstí konečně odstartovat svou velkou kariéru a začít žít ten dospělý zbytek života, který si tak obláčkově plánovala a najít u toho samu sebe.


Many That Live Deserve Death. And Some That Die Deserve Life. Can You Give It to Them? Then Do Not Be Too Eager to Deal Out Death in Judgement. For Even the Very Wise Cannot See All Ends.”
Motto:





The Selection Empire of Illéa
Je zakázáno kopírovat profily jak z grafického, tak obsahového hlediska.
bottom of page