Kdyby někdo chtěl převést rčení "hodný až blbý" do podoby člověka, tak by výsledkem byl právě Artie. Jeho povaha je směsicí nekonečné trpělivosti a ochoty pomoci, často na vlastní úkor. Pokud někdo potřebuje pomoct, Artie je první, kdo přispěchá, často bez ohledu na to, co ho to bude stát – ať už čas, energii, nebo dokonce i důstojnost. Jeho svět je ve své podstatě nesmírně jednoduchý: když může něco udělat pro druhého, měl by to udělat, ať už je to oprava nefunkční lampy, doučování z matematiky, nebo naslouchání nekonečnému stěžování, které nikam nevede. Artieho ochota pomoci často nezná hranic. Klidně zruší vlastní plány, aby pomohl kamarádovi stěhovat nábytek, nebo by si byl ochoten půjčit peníze, které nemá, aby vytrhl z nesnází někoho, koho sotva zná. Nejednou se stalo, že strávil hodiny nebo i dny na úkolu, který mu vlastně ani nepříslušel, jen proto, že to někdo udělat musel. Nezřídka končí unavený, vyčerpaný a s pocitem, že jeho snaha možná ani není doceněna – ale nikdy to nedává najevo. Pro Artieho není důležité, co ze své pomoci získá, nýbrž pocit, že někomu opravdu pomohl, i kdyby jen na chvíli.
Tato nekonečná ochota má ovšem své stinné stránky. Lidé kolem Artieho brzy zjistí, že si od něj mohou dovolit víc než od ostatních. Půjčené věci mu málokdy vracejí včas (pokud vůbec). Prosby o pomoc se začínají objevovat častěji a častěji, zatímco pro něj samotného už nikdo nemá čas. Artieho vlastní problémy často zůstávají nepovšimnuty, protože se nikdy nestěžuje. Ostatní na něj proto nahlížejí jako na někoho, kdo zvládne všechno sám a nikdy nic nepotřebuje, což je docela mylná představa: Artie je sice pokorný člověk, ale má i své vlastní potřeby. Jenže ty jdou všechny stranou, protože jeho prioritou je, aby byli lidi kolem něj šťastní.
Jeho ochota zasahuje až k hranici sebezapření. Pokud někdy cítí, že by mohl říct „ne“, okamžitě to v něm vzbudí pocit viny. „Co když ten druhý opravdu nikoho jiného nemá?“ ptá se sám sebe, a tak nakonec znovu kývne, i když ho to bude stát další probdělou noc, další zmeškanou příležitost věnovat čas sám sobě. Artieho laskavost je často zaměňována za slabost, ale ve skutečnosti jde spíše o hluboce zakořeněnou víru, že být tu pro druhé znamená být užitečný. To se samozřejmě pojí s jeho postavením, ale i s faktem, že má šest mladších sourozenců, o které celý život pečoval.
Artie disponuje mimořádnou schopností vcítit se do ostatních, naslouchat umí skutečně jako málokdo. Tato vlastnost mu ale také přináší emocionální vyčerpání, protože absorbuje starosti druhých jako houba. Navzdory své zdánlivé křehkosti a náchylnosti k využívání je Artie překvapivě odolný. Rychle se dovede oklepat z neúspěchu nebo nevděku a znovu se vrhne na pomoc jiným. 
Artieho snaha pomáhat je upřímná a nezištná, ale ne vždy vede k zamýšlenému výsledku. Jeho touha zasáhnout často předbíhá schopnost situaci správně vyhodnotit, což vede k tomu, že někdy zvolí úplně špatný typ pomoci. Prostě chce v zápalu snahy udělat správnou věc a občas prostě nepochopí, co si situace nebo daný člověk skutečně žádá. Například, když zaslechne něčí problém, nabídne radu, která sice dává smysl z jeho pohledu, ale dotyčný ji vnímá jako nevyžádanou. Někdy Artie zkrátka příliš tlačí na pilu, chce být užitečný, a tak pokračuje v nabízení pomoci i tehdy, kdy je jasné, že druhý člověk už o ni nestojí. Tím může vyvolat pocit, že se snaží vnutit, nebo že jeho laskavost má nějaký skrytý záměr – což vůbec není pravda, ale jeho přímočarý přístup tak může působit.
Ačkoliv Artie působí jako ztělesnění klidu a ochoty vždy udělat správnou věc, jeho citlivost k emocím druhých se vztahuje i na jeho vlastní vnímání kritiky. Pokud někdo zpochybní jeho záměry nebo dokonce jeho zásady a hodnoty, může reagovat překvapivě silně. Artieho laskavost a ochota pomáhat jsou pro něj totiž nejen povahovým rysem, ale také základem jeho identity, něčím, na co je tiše hrdý. Kritika, zvlášť pokud přichází od někoho, na kom mu záleží, může Artieho zasáhnout mnohem hlouběji, než by si kdokoli uvědomil. Pokud slyší, že jeho pomoc nebyla vítaná, že si neporadil správně, nebo dokonce že jeho činy působily jako obtěžující, není jen zklamaný – často to bere jako osobní útok na to, kým je. V těchto chvílích může zareagovat defenzivně a snažit se obhájit své chování s takovou vervou, až to okolí překvapí. Na povrchu laskavý a trpělivý Artie náhle působí uzavřeně nebo naštvaně, protože z jeho pohledu někdo právě zpochybnil samotnou podstatu jeho bytí. Takové situace jsou pro Artieho mimořádně náročné, protože jeho přirozená tendence je vyhýbat se konfliktům a zachovávat harmonii. Když se ale cítí nepochopený, může se uchýlit k mlčenlivosti nebo dokonce pasivnímu odporu, což je v ostrém kontrastu k jeho obvyklé ochotě řešit problémy. Někdy se stává, že se snaží kritiku ignorovat, ale v duchu ji přehrává znovu a znovu, až se tím sám vyčerpá. Na druhou stranu, pokud je kritika podaná citlivě a s respektem, Artie ji dokáže přijmout. Potřebuje však chvíli na její zpracování.
Na první pohled působí jako společenský a přístupný člověk, který se cítí dobře v přítomnosti ostatních. Jeho ochota pomáhat, naslouchat a být k dispozici vyvolává dojem, že je někým, kdo rád tráví čas mezi lidmi a čerpá energii ze vztahů s nimi. Pod povrchem je ale Artie ve skutečnosti spíše introvertní. Přestože rád tráví čas s přáteli a pomáhá, sociální interakce ho stojí víc energie, než by se na první pohled mohlo zdát. Po delším období, kdy je neustále obklopen, začne cítit potřebu stáhnout se do ústraní. Takové chvíle o samotě jsou nezbytné pro jeho duševní rovnováhu. Obecně by se dá říct, že se stahuje v momentech velkého společenského vytížení, malé skupinky přátel, či větší rodinná setkání mu baterky nevybíjejí.
Artie rozhodně nepatří mezi lidi, kteří by okamžitě zaujali svou přítomností. Nemá ten přirozený magnetismus, který by přitahoval pozornost davu, ani nevyniká hlasitým projevem nebo sebevědomým vystupováním. Přesto má své vlastní, nenápadné charisma, které se projeví, až když se s ním člověk blíže seznámí. Co na něm lidi často upoutá, je jeho hluboká pozornost vůči druhým. Když s někým mluví, působí, jako by se celý svět zúžil jen na tu konkrétní osobu a její potřeby. Artie naslouchá s opravdovým zájmem, pamatuje si drobnosti, které by většina lidí přešla, a dává druhým pocit, že na nich opravdu záleží. Tato jeho schopnost být „přítomný“ je pro mnoho lidí osvěžující a v době povrchní komunikace až neobvyklá. Kromě toho v sobě Artie nese lehkost a hravost, kterou zdědil po svém otci. Umí být nenápadně laškovný, rád používá jemný humor nebo milé popichování, kterým odlehčuje atmosféru. Tato nenápadná stránka jeho charismatu je zvlášť oceňována u dívek, které si všímají nejen jeho ochoty naslouchat, ale také jeho schopnosti udělat něco nečekaného a milého, co je vyloženě pro ně. Artie totiž rád dělá drobná gesta, která na první pohled nepůsobí jako velká věc, ale dokážou člověku zpříjemnit den. Asi není třeba říkat, že je přirozený romantik.
Jeho koníčky se úzce odrážejí v jeho charakteru, především v jeho touze pomáhat, tvořit a hledat praktická řešení pro každodenní problémy. Jedním z jeho největších zájmů je vynalézání. V jeho případě to však není o vytváření velkých průlomových technologií – Artieho vynálezy jsou drobné, ale nápadité vychytávky, které mají především zjednodušit život ostatním nebo jim aspoň zpříjemnit den. Je technicky založený ve všech ohledech, baví ho nejrůznější mechanické skládačky a v posledních letech začal své produkty také prodávat na nejrůznějších online platformách. 
Umělecký gen, který v jeho rodině koluje už spoustu generací, se pak projevuje v jeho kreativitě. Kreativita je v jeho případě zásadním elementem nejen pro přicházení s novými nápady, ale i pro jejich realizaci. Díky ní dokáže Artie vytvářet originální vynálezy, které jsou jak technicky funkční, tak i esteticky nápadité a inovativní. S tím se pojí i jeho další vášeň, kterou je fotografování – a nejen tak ledajaké! Artie totiž nejenom rád fotí, ale dokonce si sám fotoaparáty vyrábí z nejrůznějších prapodivných předmětů, jako jsou například rybí chipsy, avokádo, kůra stromu, nebo třeba čínská polévka. Má zkrátka slabost pro technické výzvy.
Většinu času tráví Artie za objektivem fotoaparátu, ale před několika lety se rozhodl vzít do ruky i kameru a začal na svůj instagram tvořit popularizační videa zaměřená na vědecká témata. Původně se soustředil pouze na natáčení svých vynálezů a procesů jejich výroby, ale v poslední době se začal objevovat před kamerou i on sám. Tento krok přišel zejména na popud jeho bývalé přítelkyně, se kterou natočil několik videí v rámci nějakých spoluprací. Dnes na svém účtu kromě vynálezů sdílí také své outfity, a to v rámci instagramové výzvy, týkající se sebevyjádření prostřednictvím módy, kterou vytvořila babička Angie.
Artie je postava, která nemusí působit nikterak výjimečně. Možná není zajímavá v tradičním slova smyslu, ale právě její obyčejnost a schopnost jít vždy proti proudu tvrdosti a sobectví světa je tím, co ji činí něčím, co stojí za pozornost.