Amira se narodila své matce Jacqueline a svému otci Amirovi, po kterém získala své jméno, v provincii Labrador. Při svém narození měla sourozence a to staršího bráchu Rolanda, se kterým měla od začátku hned dobrý vztah. Ráda za ním chodila a ráda ho otravovala s čímkoliv, co ho napadlo. On ji tak ukazoval, co on jako kluk vyvádí ven, což se moc její matce nelíbilo. Jelikož její matka pracovala v domácnosti, aby se o ně mohla postarat, tak viděla všechno a cokoliv. Vždycky ji tak zatrhávala chození ven, že by se měla nad sebou trochu zamyslet. Naštěstí tu byl ještě její otec, který pracoval jako cvičitel psů. Jednou se takto vrátil pozdě domů a ona na něj čekala na schodech. Po jeho příchodu ho objala a hned se ptala, proč byl tak dlouho pryč a co vlastně dělá za práci. Ten jí tak vysvětlil ve stručnosti, co dělá. On si teda myslel, že jí to zajímat nebude, ale nakonec se ukázal opak. Ona se hned začala vyptávat na další informace, což ho nejen překvapilo, ale také potěšilo. S úsměvem ji tak slíbil, že se jednou může přijít podívat na to, jak cvičí. A tak se sešlo několik let a slib se naplnil. Několikrát ji tak vzal, i přes zákaz její matky, sebou do práce a ona tak viděla, jaké to je a co tam její tatínek dělá. Zde se vzala její vášeň pro cvičení a následné studování kynologie. Doslova tím byla posedlá. Byl tu ale malý háček. Sice se jí podařilo v sobě probudit nejen zájem o toto povolání, ale její vztah se s bráškou začal propadat. Jelikož byl její bráška o pět let starší, tak se jejich cesty rozešli, protože měl úplně jiné zájmy a začal žít svůj život. To byl pro ni šok, protože ho měla moc ráda a někdo by mohl říct, že byla na něm doslova závislá. Po jeho odchodu se na chvíli do sebe uzavřela a kvůli volnému času se začala věnovat lukostřelbě V této době ji bylo šestnáct let, kde poprvé narazila na svou novou vášeň, ale také na svou první lásku. Tohle nebylo úplně dobré rozhodnutí. Jejich vztah totiž nebyl zcela dobrý a pocity mezi nimi nebyly opravdové, minimálně od toho chlapce, se kterým si myslela, že by to mohlo být ono. Naštěstí se nestalo nic vážnějšího než pusa sem a pusa tam. Po tomto bolestivém rozchodu se začala věnovat pouze svému studiu a lukostřelby na pár let nechala, protože jí to připomínalo právě tuto zkušenost. Nakonec se díky své píli a zodpovědnosti dostala na školu s oborem kynologie, kde to nebylo pro ni moc jednoduché. Nejen že se musela pořádně učit a ukázat, že to v sobě opravdu má, ale také si musela začít vydělávat. Dlouhých několik týdnů hledala způsoby brigády než nakonec narazila na plakátek, který oznamoval, že hledají pomocníky na farmu. Farma byla sice daleko a musela by se vracet pozdě domů, i tak se rozhodla své šance zkusit. A heleme se. Ono jí to vyšlo. Stala se tak součástí farmy na odpolední a večerní práce. Dlouho ji trvalo než si zvykla na pozdní příchod domů a na práci na farmě. Jak čas plynul, ona se stávala ve své práci lepší a lepší, že jí majitele začali dávat i těžší práce, které ji dříve nesvěřili. Postupem času se farma a majitelé stali její druhou rodinou. A tím nemyslím jen majitelé, ale také jejich děti, což v tomto případě byli dva synové a jedna maličká dcera. Tu si hlavně zamilovala a brala ji jako svou vlastní. A tak takto střídala pár let školu, práci a čas doma. 
A tak se nakonec stalo, že se do jednoho ze synů zamilovala, ale láska bývá někdy krutá a slepá, v tomto případě byla totálně slepá. Ať chtěla jak chtěla, stále její upoutání jeho pozornosti nezabralo tak, jak by chtěla. Této pozornosti, kterou mu věnovala, si všiml jeho mladší brácha, co toho využil. Jednou ji tak napsal dopis, ve kterém ji Darwin vyznává svou přízeň a pozval ji takto jednou v noci ven. Jenže ejhle. Po tom, co dorazila na místo, tam sice toho Darwina spatřila, ale s jinou dívkou. V tu chvíli se jí tam rozlomilo její srdce na několik dílů a jejich dříve hezký vztah plné kamarádství se najednou rozpadl. Požádala tak majitele, aby se nemusela s jejich syny vídat a opětovně začala pracovat na pracích, které vykonávala když sem přišla poprvé.
Během toho si její matka vyslechla rozhovor dvou dam, které se bavily o jisté selekci. To její matku zaujalo na tolik, že s tím obeznámila svého muže a syna za zády Amiry. S touto informací k ní jednoho dne přišel její bratr, který se doslechl o všem, co se jí stalo. Navrhl jí tak, aby to vyzkoušela, protože i kdyby jí to shodou náhod nevyšlo, jednou se tam může dostat skrze trénování jako trenérka. Nejprve byla šokovaná tím, co jí tam Roland nabízí, ale několik dní si to nechala proběhnout hlavou až se nakonec rozhodla pokusit své štěstí nebo neštěstí? To je asi teď jedno. I přes to, že nemá jistotu, zda by se mohla dostat do Illey, se nakonec pokusila přihlásit. Nikým ani ničím se už nehodlá nechat rozptylovat a právě díky tomu se opětovně vrátila ke střelbě z luku, které se několik let nevěnovala. Zatím si však nechává tyto informace pod pokličkou, protože by nerada přišla o moment překvapení své rodiny nebo ostatních.