top of page
paper-cherry-blossom-watercolor-painting
paper-cherry-blossom-watercolor-painting

Charakteristika:

30 let | 30.5. | Blíženec | 180 cm | 77 kg | Žlutá

Sporty, běhání, jeho práce, fotografování, cestování

paper-cherry-blossom-watercolor-painting
paper-cherry-blossom-watercolor-painting

Už od první chvíle, co se objevil po boku královny Francie jakožto člen její osobní stráže byl středem pozornosti. Jeho fotografie kolovaly královstvím společně s údivem náctiletých dívek nad tím, kdo to je. Kdo by se jim také divil.. Jeho exotické perské geny po otci spojené s elegancí sladké Francouzsky byly přesně tím, co všem chybělo. Snědá pleť, okouzlující úsměv a pevný výraz v řezané tváři krátkým vousem. Nesmí se zapomenout ani na vytrénované tělo vyššího vzrůstu a tmavě hnědé, kučeravé vlasy v kontrastu s lagunově modrýma očima. Jak nevídané a všemi ihned postřehnutelné.. Kromě toho se ale napříč svým významným postem nebál žít a prezentovat v sociálním životě, což mu přivedlo značnou řádku fanynek. Ne, že by mu na tom ale kdy záleželo.. Byl věrný jen pár věcem. Své přísaze, tudíž práci, jeho království, rodině a nejlepší kamarádce, později jeho ženě. A na ničem jiném mu zkrátka nezáleželo.. Vždy si žil vlastním životem podle sebe. Cílevědomě a disciplinovaně a většinou se nenechal jen tak něčím rozptýlit. Řád v jeho životě mu však dával jasně najevo jak moc na druhou stranu miluje volnost. A tak si plnými doušky užíval každičkého volna, které mu jeho funkce kdy poskytla. Miloval společný čas s jeho nejbližšími, cestování a zejména fotografování. Užívá si téměř každý sport, především ty vodní, pak běhání a pak spoustu jiných.. To už ale většinou bývá spojené i s jeho prací, kde si stále dokola musí udržovat nějakou kondici. Lidé z jeho okolí co jej znají by jej popsali jako přívětivého a spolehlivého vůdce skupiny, co se nebojí začlenit a vzít pod své křídlo nováčky. Přesto by si na něj a jeho dlouhé prsty měl dát každý pozor. Je velmi schopný a dokáže být úplným opakem milosti a laskavosti, kterou normálně oplývá, když se někdo nezachová tak, jak by měl. Nesnáší konflikty, snaží se jim vždy nějakým způsobem předejít, ale jakmile se v nich ocitne, horkou hlavu u něj nečekejte. Jeho chladné až  nezaujaté, dokonce až i otrávené, reakce dokáží v takovém případě překvapit kde koho. Možná i z toho důvodu je v takové pozici jaké je. Královnu Francie doprovází velmi často právě díky tomu, jaký je. Spolehlivý, neústupný a motivovaný, a přesto laskavý a lidský, když je potřeba. I potom všem, co se mu přihodilo v jeho životě, se v jeho charakteru příliš nezměnilo. Možná jen to, že nyní není tak společenský jako bývával, stejně tak ani příliš výřečný nebo přehnaně usměvavý. Pro všechny všeho má jen špetku jestliže si to zaslouží.. 

Minulost:

Máma Michelle, táta Diego - svobodný vdovec 

Téměř na konci května před několika desítkami let se poměrně šťastné rodině narodil veselý klouček. Už odmalička se jednalo o neposedného jedince s zářivýma modrýma očima a malými, tmavými kudrlinkami. Byl doslova k sežrání a na pozornost všech žen v jeho okolí si rychle a a velmi snadno zvykl. Rozcapování maminkou a její části rodiny se vyrovnal řád a výchova z otcovi strany, jež byl vojákem a jeho největším vzorem. Není toho moc, co vyprávět, Théo měl poměrně normální dětství na seberozápadu Francie. Chodil do školy, učil se novým věcem, než nakonec dospěl k závěru, že jej ze všeho nejvíce baví sporty. Ze sportů se ale staly koníčky, jakmile s tátou začal cvičit a více vyzvídat o tom jaké to je být vojákem. A než se maminka naděla, z jejího jediného chlapečka se stal muž, co nastupoval na vybranou vojenskou akademii poblíž hlavního města. Byla to velká čest, protože se dostal napříč velkým nátlakem zájmu. A než se nadál sám, měl kolem sebe podobně smýšlejících lidí více, nežli si sám dokázal uvědomit. Na akademii poznal nejspíše svou životní lásku, kterou během toho vnímal především jako kamarádku. Giselle byla šarmantní, ale velmi hbitá Francouzska, co si šla za svým a v životě měla zcela jasno. Byla tak tvrdohlavá a odvážná, že na mladého Théa hned udělala dojem. Trénovali spolu, seděli spolu, trávili spolu čas. Na akademii zkrátka byli nerozlučnou dvojkou a bylo obecně známo že kam se hne jeden, jde i druhý. Brzy se velké sny Giselle promítly do hlavy i Théovi a jeho sen o tom být vojákem po tátovi byl rázem pryč. Vystřídala jej zajímavější představa o postu královského strážce, a později nejlépe i nějakého osobního strážce. To byl jejich cíl a za tím si pevně a pracovitě šli. Byli téměř nejlepší, čehož si vedoucí všimli a poslali je do královské akademie. Tam podstoupili speciální výcvik a i když se jednalo o vhodná léta pro založení rodiny, ani jeden z nich tohle v mysli neměl. Obzvláště ne Giselle. Byla zásadně proti tomu mít děti, protože moc dobře věděla, co by to jí jakožto ženě přineslo - respektive spíše o co by jí to připravilo. A to jí za to momentálně nestálo. Po letitém výcviku a úspěšném absolvování zásahové akce, měli konečně hotovo a skrze své výsledky byli posláni do království, kde se jim postupně začal plnit sen. Sice se nestíhali vídat skrze různé směny nováčků tak často, ale byla to ta změna v životě, která je přivedla k myšlenkám na to, že si jsou vlastně bližší, nežli jen jako kamarádi.. Byli to takoví blázni, že na nic dlouho nečekali a jen co se i tom spolu pobavili, se prostě vzali. Vyhovovali si a to ve všech směrech, tak proč by ztráceli čas hledáním někoho jiného, nebo aspoň tak to tenkrát řekla Giselle a Théa přesvědčila. Jejich manželství spoustu lidí v jejich okolí překvapilo, ale na druhou stranu i potěšilo. Všichni viděli, že mezi nimi něco je, a taky že bylo.. Jenže jejich štěstí jim dlouho nevydrželo. Přesněji skoro rok po svatbě Giselle musela opustit svou službu ze zdravotních důvodů, což jí zničilo pomalu víc nežli verdikt od doktora spojený s rakovinou. Další rok bojovala o svůj život jak nejlépe dovedla a Théo jí pokaždé jak jen mohl, stál po boku. Mezitím se snažil ve svém postavení, aby jí aspoň tím dělal radost, jenže to už pak ani nestačilo. Jakoby se mu jeho drahá Giselle ztrácela před očima a nakonec se tak i stalo. V jejím životě zkrátka vše šlo až příliš rychle, možná to bylo ale jen tím, jak tvrdá na sebe dokázala být a vše ostatní přehlížela. Dodnes se neví, jak mohla projít zdravotní královskou prohlídkou, ale prostě se to nějak stalo a teď necelé dva roky na to byla fuč. Théo byl z toho zlomený, ale na službu přesto nedal dopustit. Práce v tu chvíli bylo to jediné, co jej drželo nad vodou. Co mu zaměstnávala mysl natolik, aby nedal prostor přílišnému žalu. Jediné, co mu pomáhalo se vyřádit a neztratit tak sám sebe. Tedy až do chvíle, kdy pomalinku začal vyklízet pár jejích věcí z jejich domova. Při tom našel dopis, který mu jeho drahá Giselle zanechala když nejspíše tušila, že už jí lépe nebude. Doslova ho v něm vyzývala, jako správná Francouzska, aby bez ní stále nezapomínala žít a jít si za jejich snem. Protože to bylo to, pro co žili. A on nemohl nesouhlasit. Od toho okamžiku sice nebyl jako ten starý dobrý Théo, ale rozhodně o to víc dospěl. Nechal si narůst knír lemující mu čelist, přiřadit nováčky a začal je trénovat, zatímco nepřestal být přísný sám na sebe. Vlivem častých tréninků též trochu zmohutněl a nakonec se dočkal povýšení. Jeho nováčci měli u jiného velitele úspěch a on sám byl vybrán do družiny osobních strážců královského páru. Jaká to čest dělat osobní stráž právě někomu jako byl král nebo královna. V ten moment byl se svým životem poměrně spokojený. Skrze různé diplomatické cesty s královnou si plnil i zálibu cestování, i když to povětšinou bylo pracovně. Nevadilo mu to, protože přílišný osobní život po Giselle stejně nevedl. Za rodinou jezdíval jen málokdy, na to žili až příliš daleko.. A kamarády si našel i v řadách svých kolegů. Po pár letech jeho služby koruně si jej ale královna předvolala a přiřadila mu místo osobního strážce korunní princezny, jenž se v té době nacházela v Illey. Neprotestoval, jen si v rychlosti zabalil a sedl na první letadlo, které z jejich království do Illey letělo. Povinnost totiž na sebe nenechala dlouho čekat. 

paper-cherry-blossom-watercolor-painting
paper-cherry-blossom-watercolor-painting

N'oublie Pas De Vivre - Nezapomínejme Žít

Motto:

paper-cherry-blossom-watercolor-painting
paper-cherry-blossom-watercolor-painting
poslední (4) (3).png
poslední (4) (3).png

Osobní strážce | Francie | Vojenská akademie | Diego Rodrigues Doig | viorica

Théo André de Gaulle

1.jpg
2.jpg
3.jpg
4.jpg
banner3.0.png

The Selection Empire of Illéa

Je zakázáno kopírovat profily jak z grafického, tak obsahového hlediska. 

 

bottom of page