top of page
paper-cherry-blossom-watercolor-painting
paper-cherry-blossom-watercolor-painting

Charakteristika:

29 let | 30.4. | Býk | 190 cm | 89 kg | Modrá, zelená, černá

Čas strávený s dcerou, běh, posilování, hra na klavír a kytaru, zpěv, surfování, cestování, auta, pěstování pokojových rostlin, sbírání starých gramofonových desek a knih

paper-cherry-blossom-watercolor-painting
paper-cherry-blossom-watercolor-painting

Na první pohled obyčejný, v davu lehce přehlédnutelný muž. Se svými 190 centimetry ne až tak možná věc. Přidá-li se k tomu jeho okouzlující charizma, odzbrojující úsměv s ďolíčkem ve tváři 
a jistá dávka tajemné energie, kterou neustále oplývá, není možné jej přehlédnout, nebo na něj jednoduše zapomenout. Prvorozený z rodiny Fosterů je jen dalším úkazem toho, jak dokonale fungují geny. Na první pohled tak jiný, na ten druhý nezaměnitelný. Jiskrné modré oči, které si vás povětšinou zkoumavě prohlíží tím jeho typickým zadumaným pohledem, což je dost jistě jednou z jeho pracovních deformací. Klenuté obočí, plné rty a ten neodolatelný široký úsměv s roztomilým ďolíčkem, jenž zdědil po otci, a ze kterého se podlamují kolena nejen ženám a dívkám, ale i mnoha mužům a ostře řezaná brada s pečlivě upraveným strništěm, které jak rád říká, mu dodává na důležitosti? Jo, rozhodně je to Foster. Občas je až nespravedlivé, jak dokáží zapracovat geny. Riven je dokonalou kopií obou svých rodičů, povahou je spíše po otci, i když zkušenosti a životní události ji vybrousily do dnešní podoby. Na rozdíl od svých dvou sourozenců patří k těm, jehož vlasy nejsou tmavě hnědé až černé. Jeho vlasy jsou prostě a plejádou odstínů od světle hnědé až po tmavou blond – podle toho, kolik času stráví na slunci, občas jsou pečlivě učesané, jindy roztodivně trčící do všech stran. Ať tak, či onak nestěžuje si. Je vysoký a jeho svalnaté tělo udržuje v kondici nejen sportem, ale i prací a jistou dávkou volnočasových aktivit, kterým se i přes svoji roli otce, věnuje docela rád. 
Riven je velký muž. A tím není myšlena jen jeho výška, ale zejména charakter. I kdyby měřil pod sto padesát centimetrů, dokázal by dosáhnout hodně vysoko, aby zvládl všechno, co mu osud přihraje do cesty – a že toho už bylo. V moha směrech je totiž kombinací všech ryzích vlastností, které každý hledá a zřídkakdy najde. Asi si ho představujete jako klidnou, praktickou duši, která je rozumná a přízemní jako pár starých bot, přesně jako jeho otec. Je to pravda. Také si možná všimnete, že se pomalu rozhoupává k akci, je rozvážný a opatrný. To je také pravda. Možná i proto usoudíte, že je vcelku logické předpokládat, že není ani moc romantický. Tak to je však naprostý omyl. Jak vás napadlo, že můžete analyzovat Rivenovu povahu pouze pomocí logiky?  Rozhodně se mýlíte. Pokud se pokusíte rozluštit a zkoumat tak silný, mužný symbol, jako je on, logika vám zde moc nepomůže. Možná proto, že je tak rozvážný, důkladný, opatrný, praktický a plánující může mu chvíli trvat, než se rozhodne, že vás chce ve svém životě. Přestože je romantik, nevrhne se do jezera milostného vztahu po hlavě, aby až příliš pozdě zjistil, že v něm není voda. Nejen kvůli sobě, ale především kvůli Juliette, kterou tak chrání od další ztráty. Jakmile však dospěje k názoru, že mu za to jistá žena stojí a umíní si ji získat, je proti němu kdejaký playboy krátký. Když už se totiž k něčemu odhodlá, tak se do toho pustí s vervou a nelelkuje opodál. Jednoduše to stojí za to! Zřejmě tu šťastnou bude brát na večeře do honosných restaurací s tlumeným světlem a hrou na housle, nebo připraví to nejhezčí rande pod sluncem jen proto, že poslouchá a ví. Nikdy nezapomene datum prvního setkání, nebo nějaké jiné intimní výročí. Kolik romantiky ještě potřebujete? Ta šťastná může počítat s tím, že jí jen tak někde na rohu, během procházky, koupí kytici a té milé prodavačce nechá velké dýško, ne protože musí, ale protože chce a přijde mu to naprosto přirozené. Miluje, když může obdarovávat ostatní. Takže se nedivte, když vám o Vánocích připomene Ježíška, který přijde ověšený záhadnými balíčky a sentimentálními tretkami. 
Lidé vždy oceňují jeho přirozenou snahu brát ostatní takové jací jsou, ať už je to vědec studující mouchy Tse-tse v Kongu, nebo polykač mečů na ulici. Dělají to, co chtějí, nic nepředstírají, a to na něj platí. Mezi jeho blízkými přáteli mohou být roztodivná individua, která jako by vystoupila z alternativního vesmíru. Ale jsou to opravdoví lidé, ne ti se škrobenými košilemi, nucenými úsměvy, nebo sochy. Nemá-li někoho rád, nepořádá hon na jeho zničení, ani nezpochybňuje jeho myšlenky a názory. Jednoduše se mu vyhýbá. Riven totiž dokáže projevit vůči svým nepřátelům až pozoruhodnou lhostejnost, ale počítá-li vás k přátelům, bude vás podporovat při všech úspěších i prohrách. Jeho společnost a především klid, kterým oplývá vás nabije energií a zlepší vám náladu, ať už chcete nebo ne. Jeho pozitivní a klidné smýšlení, smysl pro humor a empatie, ho dělají přesně tím typem člověka, kterého ve svém životě chcete a potřebujete. K ostatním se vždycky chová s úctou a pokorou přesně tak, jak mu odmalička vštěpovali jeho rodiče Mnozí by o něm řekli, že je přespříliš ochranitelský, ale je to ten správný výraz? Když na to nahlédnete z jiného úhlu možná změníte přílišnou starost o druhé a ochranitelský komplex spíš za oddanost, loajálnost a upřímné srdce. Tyhle ryzí vlastnosti, jež dominují jeho povaze se projevují ke všem lidem, na kterých mu záleží. Zejména vůči rodině, a své dceři především, je naprosto oddaný a miluje ji celý svým srdcem. Neříkáte si, že je Riven tak trošku suchar a až příliš něžný muž? Nezapomeňte, že logika musí stranou a hlavně, že každá mince má dvě strany. Dokáže být sice neuvěřitelně romantický, ale jen pokud on sám chce. Rozhodně však nebude tolerovat halasnou mužatku, která kolem sebe práská bičem jako krotitel. Je sice neobyčejně trpělivý, ale kruh v nose, ani vodítko nosit nebude, na to až příliš miluje svobodu. Je až příliš realistický, aby se mu zamlouvala žena, která se na něj lepí jako psí víno a při každé příležitosti brečí, jako chudinka. Vůbec mu totiž nevadí, když má žena oheň a kuráž. Budí to v něm obrovský zájem a v mnoha ohledech to kompenzuje jeho vyrovnanou zralost. S pobaveným úsměve bude tuhle ženu pozorovat, jak běhá kolem, tak jako člověk pozoruje kotě hrající si s barevným klubkem. Ovšem i kotě musí vědět, že když se zatahá za přízi, hrátky skončily a je čas naslouchat pánovi. Už vám to dochází? Dominantnost. Riven potřebuje mít věci pod kontrolou, někdy až příliš. Je sice neobyčejně jemný a trpělivý, ale jestli něco nesnese, tak to, když se snažíte převzít otěže. Někdy se může chovat jako neohrabaný cirkusový medvěd a jeho humor je často hrubý a ostrý. Nicméně když skončí zábava, nenechá ze sebe dělat blázna. Čím víc se ho budete snažit upozornit na možné nedostatky a zádrhele, tím víc bude zatvrzelejší, a kdo ho zná ví, jak moc tvrdohlavý dokáže být. Pokud si něco umane, jde za tím a nezastaví se, dokud to nezíská. Občas se pro něco dokáže nadchnout až tolik, že odhazuje háv opatrnosti a rozmyslu a stává se slepý vůči všemu. Přesto – a možná je to zvláštní – se Riven chová důstojně a čestně. Ostatně čestnost, i když se to nemusí zdát, je vlastnost, které si považuje nejvíc a v žebříčku hodnot je pro něj na nejvyšším místě. Zklamání se stejně, jako ostatní emoce v jeho nehybném obličeji často neprojeví a své reakce nekompromisně kontroluje, včetně milostných úmyslů. Bude z něj vyzařovat ledový klid, i když uvnitř bude žhnout. Ale nenechte se ošálit. Je to pouze projev jeho touhy zachovat si za každou cenu důstojnost. Stejně jako čestnost, tak i sebeúcta je něco, co dokáže dost dobře ocenit, a to nejen u sebe. Má velmi často víru ve svůj šestý smysl, a často se mu vyplatila, jeho přístup k různým věcem i problémům je racionální, rozumný a objektivní. Je moralista, je upřímný, je zásadový a etický a možná přesně to jsou vlastnosti, které na něm nakonec budete nenávidět ze všech nejvíc. V kolektivu i rodině se zdá být oblíbený, navenek působí tak bezstarostně a lehce, že se zdá až nemožné, s jakou tvrdostí k sobě samotnému přistupuje. Občas je až přehnaně marnivý, egoistický a má potřebu vládnout ostatním. A jindy je zase jako lev, který by se za vás porval a sám na sebe naloží víc, než je schopen unést. Málokdy se stane, že něco nevyjde a on si potom někde v koutku musí lízat rány a upravovat pošramocené ego. Pokud k tomu však dojde, trvá dlouho, než se znovu odhodlá. V součtu je Riven komplikovaný balíček. Je sice tvrdohlavý, ale vzpomeňte si, že tvrdohlavost obrácená vzhůru nohama je trpělivost, a to je velice vzácná vlastnost. 
V osobním životě mu nezbývá mnoho času na své zájmy, přesto se snaží věnovat všemu, co ho naplňuje. A s velkou vervou a odhodláním do toho zapojuje i svojí malou dceru – Juliette, která je naprostým středobodem jeho vesmíru. A vlastně i jeho nejoblíbenějším zájmem. Po tom, co přišla na svět, šlo všechno ostatní stranou, i když s postupem času a tím, jak Juls roste dělají víc a víc věcí spolu. Každý v okolí vidí, jak moc se snaží, jak moc upozaďuje sám sebe, proto není divu, že jeho rodina a přátelé se mu snaží občas pomoct. Protože i on potřebuje trošku čas sám pro sebe. A když už ho má, je vášnivým sportovcem, rád běhá, posiluje a surfuje. Od dětství – díky matce, hraje na klavír, kytaru a zpívá, přičemž svoje pocity často přetavuje do textů písní, které píše. Ať se to může zdát naprosto neuvěřitelné, pěstuje pokojové rostliny – což je jakousi formou terapie, o které zásadně s nemluví. A už od dětství sbírá staré gramofonové desky a knihy. Zájmů by měl hodně, a kdyby nebyl otcem, věnoval by se jim rozhodně víc, ale že by toho litoval? Rozhodně ne, ví, že Juliette je to nejlepší, co ho v životě potkalo. A nešetří tím, aby jí to dával najevo každý den nejen svými slovy, ale i činy.

Minulost:

Dcera Juliette Rose, matka Hannah Foster, otec Dylan Foster, sestra Rose Ivy Foster, sestra Lara Jean Foster, bratr Mikael Dean Foster

Světlo světa spatřil 30.dubna, rok a něco po velkolepé romantické svatbě rodičů. Od malička slýchal příběh velké lásky, která je potkala. Hannah, v té době ještě Lencaster – úspěšná klavíristka symfonického orchestru se bezhlavě zamilovala do policisty Dylana Fostera v momentě, kdy jí dával pokutu za překročení rychlosti. Znal ten příběh i pozpátku, to, jak se do sebe zamilovali, to, jak jeho matka schválně dělala dopravní přestupky, jen aby hlídka, která jí zastaví, byla ta jeho. Až si nakonec zjistila, jak se jmenuje, a kde pracuje a jednoho krásného dne napochodovala na jedno z policejních oddělení v Angeles a prostě ho pozvala na rande. Osud tomu chtěl, že se za tři roky brali. 
Možná i díky tomu, že vyrůstal obklopen láskou svých rodičů i jeho dalších příbuzných byl takový, jaký je. Romantik. Protože odjakživa viděl, jak opravdová a nezištná láska dokáže člověku pomoct a co všechno můžete dokázat, když máte po svém boku toho pravého člověka. Viděl, jak silní spolu jeho rodiče jsou a jako malému dítěti mu to, co mezi sebou mají přišlo naprosto magické. I on sám poznal, co znamená někoho bezmezně milovat ve chvíli, kdy se mu narodila sestra Rose. Byly mu skoro tři roky, když seděl vedle matky na posteli a otec mu ji dal do klína. Od té chvíle se stal jejím ochráncem. Slíbil, že jí bude ochraňovat a milovat do konce života. 
Nikdy nevnímal, že by na ně rodiče neměli čas. Pamatuje si jak jim vždy otec, nebo matka četli před spaním pohádky, jak je učili plavat, jak s nimi otec chodil na dlouhé procházky a pro každé místo si dokázal vymyslet ten nejlepší a nejzajímavější příběh, jak ho matka učila hrát na klavír a jak společně trávili neděle, kdy otec nepracoval. S Rose měli svůj svět, do kterého se během let přidala i Lara, jeho o šest let mladší sestra. Miloval je. I když to tak občas nevypadalo, třeba ve chvílích, kdy jim oběma ostříhal vlasy, nebo jim permanentní fixou namaloval knírky. Pořád to byly jeho sestry a nejlepší kamarádky, na které si našel čas i ve chvílích, kdy už se musel mnohem víc učit a zapojovat se do dění kolem sebe. A stejně tak to bylo i s posledním členem jeho rodiny – když mu bylo devět let, narodil se Mikael, jeho nejmladší bratr. V tu chvíli si řekl, že jednou bude mít taky tak velkou rodinu. 
Během let se zdokonaloval nejen ve hře na klavír a kytaru, ale začal hodně sportovat a zajímat se o rychlá auta, ale nadále se zdokonaloval i v tom, jak být neotravnějším bratrem – jak mu s oblibou říkaly jeho sestry. On však jen plnil slib, který dal sám sobě, že je prostě ochrání. A tahle potřeba chránit je před vším špatným zesílila ve chvíli, kdy od své sestry Rose odtrhnul ožralu, který se po ní dost nevybíravě sápal. V tu chvíli neviděl napravo ani nalevo. Pamatuje si jen, jak do něj buší pěstmi a má nad ním absolutní moc. Od té doby si toho všímal víc a víc. Toho, že potřebuje mít nad věcmi naprostou kontrolu. Což byl i jeden z důvodů proč opustil vysokou školu a zapsal se na vojenskou akademii. Řád a kontrola, která tam byla na denní pořádku bylo pro něj něčím naprosto uspokojujícím. 
Během let měl několik vztahů, kde ale postupem času zjistil, že v nich chybí to, co mezi sebou mají jeho rodiče. A pokud nemá najít tohle, nechce raději nic. Proto se raději dál věnoval povinnostem strážce v paláci, kam se dostal po úspěšném absolvování výcviku. Nebylo to něco, po čem vždycky toužil. Od dětství si představoval, že bude umělcem. Že se stane zpěvákem, jehož hudba bude v lidech vzbuzovat emoce. Ať tak, či onak, v práci strážce se naprosto našel. A možná i proto, že přestal hledat svoji druhou polovinu a soustředil se na něco jiného, našla si k němu cestu sama. Nečekaně, ale naprosto intenzivně. Jmenovala se Florence. Dokonalá, nádherná a velice nadějná lékařka, kterou potkal po tom, co vezl svého bratra na pohotovost, když se na jedné z rodinných grilovaček rozhodl, že přeskočit matčin živý plot zvládne levou zadní. Nezvládl. Díky tomu však Riven potkal ženu svých snů. Ta chemie a jiskra mezi nimi byla neuvěřitelná. Bylo to něco, co doteď nikdy nezažil a věděl, že pokud ji nechá jít, už to ani nikdy nezažije. K jeho nebetyčnému štěstí to cítili oba stejně. Proto se nikdo nedivil, když ti dva spolu začali randit. Byl to pár, o kterém každý věděl, že to je ONO. Oba budovali své kariéry, ale pořád pro sebe byli na první místě. Milovali se, jako by měl druhý den nastat konec světa, vášnivě a bezmezně – dlouhé tři roky. Proto se nikdo nedivil, když Riven požádal Florence o ruku a ona souhlasila. Plánovali svatbu, plánovali koupit dům a časem založit rodinu. Jaké překvapení bylo, když Florence jedno májové ráno zjistila, že je těhotná. Nečekali to, neplánovali to, nezapadalo to do momentálních plánů, přesto věděli, že je to správné. Člověk míní, osud mění. A to dítě bylo jejich osud, stejně jako Mikaelův zlomený kotník, díky kterému se potkali. A tak se stalo, že 12.prosince přišla na svět nádherná, rozkošná holčička, kterou pojmenovali Juliette. A Rivenovi se změnil život, pocítil něco, co ještě v životě ne. Najednou mu všechno připadalo správné. Vzal si v práci volno, aby Florence pomohl, jak jen to šlo, alespoň ten první měsíc, protože hned v lednu musel odjet na tří měsíční výcvik do Hudsonu. Nechtělo se mu, ne po tom, co prožíval nejšťastnější chvíle svého života. Denně byl s Florence v kontaktu, posílala mu fotky malé Juliette, která rostla před očima, volali si, a kdykoli to šlo, vedli tak dlouhé videohovory, jak jen bylo možné. V den, kdy se vracel domů spolu volali a říkali si, jak se jeden na druhého těší. Měl sice zvláštní tušení, ale neměl jediný důvod bát se, že je něco špatně. Až do chvíle, než přišel domů. Psal Florence, že už je ve vedlejší ulici, proto mu přišlo zvláštní, že ho nevítá, že na něj nečeká. V ložnici našel jen jeho malou Juliette, jak spokojeně spí v postýlce, ale po Florence jako by se slehla zem. Prohledal byt, aby s každým dalším krokem zjišťoval, že její věci jsou pryč. Nechápal, co se děje a začínal panikařit. Snažil se jí dovolat, ale telefon ležel na stole. Spolu se zásnubním prstenem, klíči od bytu a krátkým vzkazem, kde stálo jediné „Je mi to líto.“ a pod tím „Nehledej mě.“ V ten den se jeho svět zhroutil. Samozřejmě, že ji hledal, ale bylo to, jako by se po ní slehla zem. Jako by snad nikdy neexistovala. A jedinou připomínkou, že ji vážně znal byla Juliette, dívka s jejíma očima. Jediný pevný bod v životě, který mu zůstal. Nevěděl, co má dělat, ale věděl, že to musí zvládnout. Snažil se a učil se být otcem, kterého potřebuje. Otcem, kterého si zaslouží a hroutil se jen ve chvílích, kdy ona spala a on byl sám. Měl sice rodinu, která mu pomáhala, jak jen šlo, ale jeho svět byl v troskách. 
Teď, po téměř čtyřech letech pracuje jako jeden z kapitánů stráží v paláci. Tohle povýšení přišlo před rokem a půl. Byt, kde žili spolu s Florence prodal a koupil malý domek, ze kterého udělal Juliettino království. Florence dávno nehledá, stal se vůči tomu všemu otupělým a pohřbil ji tak, jak ona pohřbila sebe. Našel se v roli otce a nyní i strýce a snaží se svůj život rozdělit mezi svoji dceru, rodinu i práci, přičemž se děsí dne, kdy se jeho dcera začne vyptávat na maminku. Jak jí dokáže říct, že ten nejdůležitější člověk se jí prostě vzdal?

paper-cherry-blossom-watercolor-painting
paper-cherry-blossom-watercolor-painting

Sad Birds Still Sing.

Motto:

paper-cherry-blossom-watercolor-painting
paper-cherry-blossom-watercolor-painting
poslední (14) (1).png
poslední (14) (1).png

Kapitán stráží | Angeles | Vojenská akademie | Stefan Pollmann | Kath

Riven Cole Foster

1.jpg
2.jpg
3.jpg
4.jpg
banner3.0.png

The Selection Empire of Illéa

Je zakázáno kopírovat profily jak z grafického, tak obsahového hlediska. 

 

bottom of page