Ophelia, neboli Lia, jak je také velmi často oslovována. Na první pohled něžné a křehké děvče, které by neublížilo ani mouše a všude kolem sebe šíří pozitivní energii, kterou rozdává ve formě sladkých úsměvů a vlídných slov. Pravdou zůstává, že se skutečně jedná o něžnou dívku, no křehká už zase tolik není a v jejích očích se skrývá dravost. Přesto ale ráda rozdává dobro a pomáhá potřebným, na rtech jí často visí nějaký ten úsměv a nebojí se přidat ruku k dílu. Jelikož u ní rodiče pěstovali zdravý vztah k práci již od mala, není divu, že to není nic, čeho by se štítila. Podobně, jako se nikdy neštítila hmyzu poletujícího po farmě se neobává zapojit do různorodých pracovních činností. Nemusí se vždy jednat jen o ty fyzicky náročné, ačkoliv je pravda, že ani na ty není zase tak krátká, jak se může na první pohled zdát. Její jemná postava středního vzrůstu s útlými rameny sice zrovna nekřičí slovo ‚síla‘, no i tak dívka umí překvapit tím, čemu všemu jí život na farmě naučil. Samozřejmostí však zůstává, že to není její největší přednost a raději, než na sílu se spoléhá na rozum a vychytralost, což jsou faktory, které jí mnohdy šetří hromady úsilí, času a zbytečné bolesti. Už když byla malá holka, všechno si musela dělat po svém. S radostí si nechala poradit i vysvětlit postup, chápavě přikyvovala na všechna ta slova, co se jí snažili vštípit do hlavy a tvářila se, že všemu rozumí. V převážné většině případů taky rozuměla. Ovšem jakmile došlo na samotné provedení, stejně si to udělala, jak ona chtěla, jak se jí zdálo nejlepší. Jestli to bylo tím, že potřebovala mít možnost se prosadit, nebo si funkčností svých nápadů byla jednoduše jistější, to už se asi nikdo nedozví. Ale pokaždé si našla vlastní cestu, vždy tomu tak bylo a ostatně jí to zůstalo po celý život. Není tomu tak, že by neuměla plnit práci dle zadání, to ani náhodou. Když se od ní něco očekává, téměř vždy to splní na sto procent. Jen k tomu občas přidá něco navíc. Nebo výsledku dosáhne skrze netradiční způsoby. V každém případě oplývá silnou představivostí a vynalézavostí, na které bezděčně spoléhá. Jakožto snílek a bytost poháněná kupředu svými nápady a cíli se nikdy nezastaví před nějakou překážkou. Její zářný optimismus a nadšení pro věc jí pomáhají zůstat nad vodou. Postupuje kupředu krůček po krůčku a věří, že jednoho dne dosáhne svých cílů. Jedinou potíží je, že tyto cíle jsou někdy docela proměnlivé a můžou se rychle změnit. Podobně jako její nálada, jež se občas znenadání přetvoří kvůli malichernosti. Alespoň tak to pro někoho může vypadat, pro ni to však malichernosti zdaleka nejsou. Obecně dává situacím, slovům i gestům vyšší smysl a někdy se stává, že si věci přebere po svém a zle s těmito informacemi naloží. Silnější empatie a emoční cítění holt přináší břemeno v podobě větší citlivosti. Je nutné také doplnit, že když si ráda dělá věci po svém a usiluje o plnění svých tužeb, může to místy hraničit s narcistickým chováním, kdy ona dělá věci nejlépe a ostatní to prostě neumí docenit. Zároveň se přitom neobává sáhnout po všelijakých prostředcích, jen aby svých cílů dosáhla. Její milounká povaha se tak umí rázem změnit k nepoznání, ale udělá to poměrně elegantně, většinou si toho člověk zprvu ani nevšimne a potom se plácá do čela, že to neviděl dřív. Její milý a nevinný vzhled umí jednoduše oklamat, mnohdy se může pro ostatní zdát prostší dívkou z venkova, avšak ona si je dobře vědoma svých zbraní, které se v případě krize nezdráhá použít. Někdy však jen usiluje o vyšší cíle, přičemž chyb, kterých se na své cestě dopustila, si všimne až když už je pozdě. Ophelia však není zlý člověk a pořád přetrvává skutečnost, že ráda pomůže, je-li to v jejích silách. Zároveň je velice statečná a neobává se vstoupit do situací, kterým by se ostatní vyhýbali obloukem. Koneckonců není žádné párátko, ačkoliv v tomto vzhled velice klame. Mimo její drobnou postavu ji zrazují i její zářivé oči lemované hustými řasami, ačkoliv je pravdou, že se v nich zračí i jistá divokost a pečlivému pozorovateli tak mohou napovědět, že její jemná skořápka není všechno, co tato bytost nabízí. Ačkoliv má práci, která ji naplňuje, je snílkem a přála by si dosáhnout vyššího vzdělání a prozkoumat i jiná povolání. Co se jejích zájmů týká, jakožto obyvatelka chladné provincie si libuje v otužování se v zamrzlém jezeru. Ráda také tráví čas se svými sobími přáteli, ale daleko raději se věnuje výcviku svých dvou psích kluků – Jet a Denzell. Jsou to psi plemene husky, přičemž doma mají ještě další tři. Dříve se u nich jako efektivní dopravní prostředek užívalo psí spřežení, avšak v dnešní době je chovají spíše z hlediska zachování tradice. Rodina na ně nemívá tolik času, jak by si přála, ale pořád mají dobrou péči, lásku a prostory k dovádění. Lia se jim věnuje asi nejvíce, přičemž má na starosti především ty dva své chlupáče, které dočista zbožňuje. Mimo práci s nimi se ve svém volném čase věnuje i lyžování, ke kterému ji vedla její matka, a malbě akrylovými barvami, kdy může popustit uzdu své bujné fantazii a uvolnit se. Při rodinných sešlostech potom velmi ráda hraje karetní a deskové hry a nepohrdne ani šipkami, na které je velice šikovná. Fascinuje ji astronomie a ráda se učí nová souhvězdí. Jejím tajným přáním je se někdy podívat k moři, někam do teplých krajin, kde by se mohla natáhnout na sluníčku a užívat si horkých letních dní, a v noci zase sledovat hvězdnou oblohu. Pravděpodobně by jí hrozilo přehřátí a rychle by se chtěla vrátit do chladných rodných končin, ale i přesto se to jeví jako úžasný zážitek, který prostě musí někdy zažít.