Hermes se narodil… a pak jednoduše byl. O svém nejranějším dětství neví on sám ani nikdo další zhola nic. Jednoduše se jednoho dne objevil u nemocnice, snad jeho matka věřila, že zde se o něj někdo postará. A postaral, ale pouze jen po zdravotní stránce. Když se ukázalo, že je chlapec zdraví a v pořádku, přemístili jej do kojeneckého ústavu a následně do dětského domova. Dali mu jméno Hermes, někdo v domově měl zřejmě příliš v oblibě příběhy o polobozích, a příjmení podědil po jednom starém svobodném lékaři, který ho před nemocnicí našel. A to bylo vlastně všechno, co kdy měl… ale asi také, co potřeboval. Hermi nikdy nebyl dítě, které by si hrálo, bylo v něčem výjimečné a vůbec nějak zaujalo pozornost kohokoliv z dospělých. Byl bezproblémový a dětstvím si proplul, aniž by si ho kdokoliv všímal. 
Skutečně žít začal snad až teprve okolo svých šestnáctých narozenin. V té době začal aktivně s horolezením a při vycházkách se vždy vytrácel do lůna hor, kde si připadal nejvíce doma. Tehdy se také setkal s prvními členy New Order a začal pojímat jejich myšlenky za své. Lézt však chodil na vlastní pěst, dokud neuvízl ve skalní průrvě rovnou na několik dlouhých hodin, než jej objevil jiný pár mladých nadšenců do slaňování. Tehdy si Hermes uvědomil další důležitou věc, musí se naučit sám o sebe postarat i na jiné úrovni, a dal se do studia na záchranáře. Přijali ho k horské službě a on poznal, že záchrana života někoho jiného, je skutečnost, jaká ho opravdu naplňuje, kdy se sám cítí nejvíc živý. Záchranařina už mu nestačila, chtěl znát mnohem víc. Shodou štěstí i náhody získal stipendium na univerzitě v Angels, kde se  začal zajímat o všeobecné lékařství… a byl dobrý, na kluka z horského města až překvapivě. Ukázalo se, že má opravdový talent. Medik Bartlett si začal plnit sen, o němž se až nyní dozvěděl. Štěstěna ho zřejmě pravdu musela milovat a vynahrazovala mu dětství bez rodičů, obzvlášť pak jednou, kdy naopak vrátil radost do života jiným rodičům… těm nejvyšším v celé zemi. Byl fanouškem aktivistických akcí, kde v hlavní roli stála sama princezna Vivienne, ovšem narozdíl od ní se držel pouze v povzdálí. Snad to jim oběma změnilo život jednou pro vždy. Když se angeleská princezna připoutala ke stromu, jenž měl být pokácen, a snad kvůli vyčerpání ztratila vědomí, byl první, kdo vylezl na strom, aby ji dostal dolů, než bude příliš pozdě. Ten malý hrdinský skutek mu vysloužil královninu přízeň a za odměnu žádal svou výřečností jediné… dokončení praxe přímo v paláci. Jak slunce prozářilo jeho život, když mu bylo vyhověno! Od té doby dochází pravidelně z malého studentského bytu do paláce na výpomoc. Kdo ví, s čím se sám v průběhu Selekce bude potýkat. 
Jedno je však jisté, i zlato mívá kaz. Ten Hermův byl stejně záhadný a tajný jako jeho vlastní původ. Až do současných dnů pomáhá New Order v případech, kdy je některý z jeho členů zraněn Kingsmany, a dosud se jich drží jako svých lidí.