Dívka se jménem, které se dá velmi dobře ohýbat a tak vznikají nejrůznější přezdívky, Dolores měla ze začátku poměrně klidný život. Žila se svým starším bratrem, oběma rodiči a trhlým strýčkem, co byl pro každou špatnost, v menší vesničce, která by se dala považovat za oázu klidu. První rok svého života byla to nejšťastnější miminko pod sluncem. Jenže pak to přišlo… její matka onemocněla a následný rok i zemřela. Otec zůstal na dvě malé děti naprosto sám. Pomáhal mu sice jeho bratr, ale ani jeden z nich nemohl nahradit matku, o kterou oba sourozenci přišli.
Dolores rostla a na každém kroku se pro ni skrývalo něco, co ona považovala za tu nejúžasnější věc pod sluncem - umění! Jednou vypadaly čmáranice v písku jako slunce, jindy jako obláčky a když se na ně člověk zadívá o pár minut později, už vidí jenom mořské vlnky.
Hodně si toho také prožila se svým strýčkem.
Ačkoli můžeme říct, že většinou jsou muži velmi nevšímaví tvorové, její táta i strýc si všimli (budeme dělat, že je na to neupozornil Dolorin bratr), že se mladá dívka zajímá o kreslení a malování, a tak ji podporovali, jak jen mohli. 
Školní léta prožila dívenka v ateliéru (jak ráda říkává svému pokoji), kde tvořila cokoli, co ji napadlo. Jelikož začala již v brzkém věku, dokázala poměrně brzy tvořit věci, o kterých se jejím vrstevníkům mohlo jenom zdát. Měla talent, který se snažila využívat na maximum.
Nic moc skutečných zážitků neměla, jelikož nejradši trávila čas ve světě kreseb a obrazů, kde nemusela řešit realitu. Nějaký spolužák ji pomlouvá? Na míle vzdálené klidu v lese, který právě kreslila. Zítra má být zkoušení? Nikde ho nevidí, jelikož právě v mysli probíhá po paloučku, co se tkví na plátně.
Svou cestou pokračovala i na střední škole a vysoké.
V osmnácti (jak již bylo zmíněno) si nechala na pravé zápěstí vytetovat paletu barev, aby každý poznal, s kým má tu čest. Aby každý věděl, že je umělkyně.
Kamarády si nikdy moc nehledala, jelikož jí již v raném věku došlo, že lidi jsou zmije jedovaté a jakmile se dostanou pod kůži, ukousnou si co největší kus pro sebe.
Oproti tomu milovala výlety se strýčkem, který to vždy dokázal udělat tak, aby zažila něco, co do té doby neznala.