Cinkání mincí, svištění pneumatik na asfaltu, zoufalé výkřiky si hlasité povzbuzování, to byli nejčastější zvuky, které slýchávala Connorova matka Aubrey, která se živila prací v casinu. Nejčastěji stála u stolu s karetní hrou o žetony – poker. Míchala tam a rozdávala karty. Aubrey si tam přivydělávala na svoje studia, protože toužila mít titul a úspěšnou práci. V provincii Fenley se velmi často konaly závody, ona to už ani nevnímala. Byla to pro ni každodenní záležitost. Následně se účastníci závodu a členové jejich týmů objevili v casinu, aby oslavili výhru, či zkusili štěstí jinde, když jim nevyšlo na okruhu. 
Tak to bylo i v jeden večer, který se zdál pro Aubrey obyčejný. Vyslechla si pár oplzlých komentářů, zpozorovala nešťastné výkřiky, když prohráli, ale něco pak bylo jinak. Do casina nakráčel muž, který vyřazoval sebevědomou energií. Zaparkoval si to u stolku Aubrey, protože ho okouzlila ona mladá žena, ale také cítil, že dnes má Štěstěnu na svojí straně. No, pohrál tam desítky dolarů, ale našel tam lásku. Aubrey pozval na schůzku, která se konala v blízkém baru. Hned si padli do oka. Aubrey s oblibou říkávala, že to byla láska na první pohled. 
Jedna překážku tu ale byla. John velmi často cestoval kvůli svojí kariéře automobilového závodníka. Tento muž ten osudný večer vyhrál svůj závod ve Fennley. Sám pocházel z jiné provincie. Chvíli fungovali na dálku, protože Aubrey si chtěla plnit svůj sen a vystudovat vysokou školu. Vydělala si na to a vystudovala zdravotnictví. 
Když konečně držela titul v ruce, tak John ji nabídnul místo zdravotnice v jeho týmu. Takto mohli spolu cestovat v rámci jeho závodů. Co by ale čert nechtěl, Aubrey otěhotněla a narodil se jim syn, kterého pojmenovali Connor James. Connor bylo po otci Aubrey, který zemřel, když byla náctiletá a James po otci. 
Narozením jejich milovaného dítěte se dostali do dalšího životního rozhodování. Usadit se nebo cestovat. James se nechtěl vzdávat svého povolání, stejně tak Aubrey. Tak plán byl následující. Do Connorova nástupu do školy spolu cestovali a pak se vždycky vraceli do Fenley, kde žili v krásném domě na okraji hlavního města. 
Connor nastoupil do prestižní soukromé školy, protože jeho otec chtěl to nejlepšího pro něho. Byl to zkrátka ten rozmazlený jedináček, kterému dali cokoliv si přál. Byl jejich milované dítě. Audrey si následně našla práci v místní nemocnici a otec cestoval stále v rámci závodění, ale když byl starší, tak už nezastával roli závodníka, ale manažera týmu, což mu pak umožňovalo zůstávat častěji doma.
Cestování bylo velkou součástí Connorova života. Miloval poznávat cizí země a kultury, proto se učil i cizím jazykům jako je španělština nebo němčina. Kdykoliv se vracel do školy, tak se jeho spolužáci těšili na nejrůznější historky z jeho cest s rodiči. 
Na střední škole byl velmi populární, opět byl studentem soukromé. Měl spoustu kamarádů, hrál lakros a požádal spoustu večírků. V ročence ho jmenovali králem večírků, ale také ho zařadili do role toho, kdo to někam dotáhne. Ačkoliv se to nezdálo, tak Connor měl obrovské ambice. Neměl tedy v plánu jít ve šlépějích svého otce, ale ani matky. 
V šestnácti letech začal brigádničit u svého otce, a to konkrétně v jeho manager týmu. Pomáhal jim spravovat sociální sítě, tvořil plakáty na nejrůznější akce, později, pak i sháněl catering a další věci. Jeho otec mu dával spoustu cenných a užitečných rad. 
Odpromoval s vynikajícími výsledky, ačkoliv mu nabízeli sportovní stipendium, tak ho odmítl. Rozhodl se, že bude studovat obor Marketing a PR na vysoké škole. V tom se naprosto našel, požádal různé eventy, jak studentské, tak i ve svojí práci, kterou stále měl u svého otce. Byl opět králem večírků, lidé se úplně podivovali, jak to zvládá všechno dohromady. Popravdě furt u něho někdo očekával syndrom vyhoření, ale nedostavil se. I když kolikrát měl na hraně, tak to dokázal vždy překonat. 
Po obdržení bakalářského titulu přijal pozici na plný úvazek v týmu svého otce, kde se staral o PR a požádání eventů v rámci jeho automobilového týmu. To si naprosto užíval, získával opravdu velmi hodně kontaktů, setkával se různými lidmi, poznával i různé ženy i muže, s kterými měl delší či kratší románky. 
Ačkoliv svoji práci miloval, tak cítil, že potřebuje změnu. To byl jeho recept na to, aby nevyhořel. Změna. Tak brouzdal různými pracovními poptávkami, dokud se k němu přes různé kontakty nedoneslo, že v paláci pohledávají dalšího event managera. Perfektní příležitost. Měl bohaté zkušenosti, vzdělání, a i známější jméno. 
Bingo, pozici dostal a aktuálně se věnuje tomuto. Je to trošku jiná výzva, ale neskutečně ho to baví, protože dělá pro jinou vrstvu lidí, tak k tomu musí přistupovat jinak. Ale žádná výzva pro něj není problém.