Bylo deštivé listopadové ráno, když se v nemocnici v Dominice začal ozývat zvonek na jednom z pokojů, kde ležela mladá žena, která na naléhání kolegů ukončila svou práci na oddělení a šla si na chvíli lehnout. Jakmile to personál nemocnice uslyšel, rychle se rozběhl do pokoje, aby pomohl matce přivést na svět její vytoužené dítě. Trvalo celých 8 hodin, než spatřilo světlo světa. Narodila se krásná dcerka. Tým lékařů odnesl plačící holčičku na další vyšetření, aby mamince dopřáli klid po porodu. V nemocnici se oba rodičové nemohli shodnout na jméně, proto využili někoho, kdo by jim poradil a pomohl vybrat jméno. Toho se zhostila jedna ze sestřiček, která jim řekla. Jelikož jsem byla u toho porodu já, já se totiž také jmenuji Amber a vy chcete jméno na Á, tak ji pojmenujte Amber. A bylo to. Tato dívenka dostala své jméno po narození od jedné ze sestřiček. A bylo zapsáno do rodného listu ještě v porodnici. Přestože se tehdy zdálo, že její život bude pokračovat po boku matky, situace se rychle změnila. Cesta matky a otce se totiž po tom, co se narodila dívka, po nějakém čase úplně rozešla.
Peter, jak se jmenuje otec, musel být hodně v práci a nestíhal tím pádem se starat o svou dceru. Po několika měsících, když se otec dívky opět objevil doma, mu matka, vyčetla, že ji zanedbává a veškerý svůj čas věnuje jen práci. Začali se hádat, že to tak není. Otec dívku finančně zabezpečoval, což matce zřejmě nestačilo. Dítě přece potřebovalo také otce, a toho moc neznala. Hádky trvaly několik dní, až oba pochopili, že jejich světy jsou úplně odlišné. Poslední kapkou byla to, když si otec nechal na stole mobil a byl někde v garáži, když se pak vrátil tak na něj matka dcery vyjela, s nevěrou, že si prý psal s někým jiným. Oba rodiče si nárokovali právo vychovávat dceru, ale mezi nimi panovalo hluboké napětí a nesouhlas. Peter, její otec, byl přesvědčený, že matka není schopná poskytnout dítěti stabilní a bezpečné prostředí. Nešlo jen o rozdílné názory. Po několika intenzivních rozhovorech, právních krocích a možná i ne zcela oficiálních dohodách se Peter rozhodl, že si Amber vezme do své péče. Slíbil jí a možná i sám sobě, že udělá vše pro to, aby jí zajistil lepší budoucnost. Vrátil se s ní do domu, kde žil předtím. Proto podali žádost na soud, který je rozvedl. Nárok na dívku si udělali oba rodiče, jenže otec, Peter nechtěl aby vyrůstala s matkou a proto se nějakým způsobem rozhodli, že si ji nechá on sám a slíbil jí že se o ní postará.
Vyrůstala jen s otcem v provincii Dominica. Pak ale dostala možnost se dostat na jednu hodně dobrou školu, ale kdyby na tu školu nešla, nikdy by nepotkala svou nejlepší kamarádku Naomi. Amber vyrůstala u moře, kde téměř každé teplé odpoledne trávila s Naomi, svou tehdejší nejlepší kamarádkou. Sbíraly mušle, malovaly je, tvořily náramky, smály se, plavaly… Byl to nevinný a krásný čas. Byla Naomi oporou v těžkých chvílích – třeba když zemřel její dědeček a stála při ní i během jejího boje se surfem či snahy získat lodní oprávnění. Trávili spolu dost času. Přece jen u nich bylo skoro pořád teplo a tak si většinou chodily hrát na pláž. Ani jedna nebydlela daleko a jejich rodiče se rychle spřátelili, což pro ně bylo dost sympatické. Často na pláži sbíraly mušle a vytvořily si takovou tradici. Vždycky si jeden den sedly na teplý písek k moři, který je trochu omýval a dělaly z mušliček náramky, náhrdelníky a nebo na ně jen malovaly.
Byly to nádherné vzpomínky. Amber byla také u jejích ne tak příjemných chvilek, jako třeba, když jí volali do školy se slovy, že její dědeček umřel. Bylo to pro ní emocionálně dost namáhavé, protože pro ní to byl člověk ke kterému měla taktéž opravdu blízko a dlouhou dobu to těžce nesla. Na druhou stranu s ní byla od toho co se začala učit na surfu, a viděla všechny její pokroky a nemohla jí víc než podporovat.
Pak už byli holky v deváté třídě a rozmýšleli se na co půjdou, ale obě věděli, že to něco přinese a taky že ano, protože pak Amber Naomi oznámila, že byla přijata na dost prestižní školu, tak prý byla za ní Naomi velmi ráda. Ale nedalo se říct, že by jí to nemrzelo. Mrzelo jí to. A to hodně. Ale nechtěla své nejlepší kamarádce kazit radost.
Po tom vystudování střední školy tak Amber byla u toho, jak si Naomi dělala kapitánský průkaz na loď. No a pak potom co Naomi, ten průkaz dostala, začala Amber žárlit na ní a aby toho nebylo málo začala o ní házet neskutečné množství špíny a vymýšlela si o ní věci, které ani nebyli pravdivé. Ostrá slova vychladla když se jejich cesty rozdělily, Amber po dostudování střední školy nastoupila na vojenskou akademii v Hudsonu, kde strávila 4 roky a následně se jí naskytla příležitost pracovat v paláci jako strážkyně a to vřele přijala.