Když se vrátíme v historii zpět o tři porody a dvacet osm nazpět, dostaneme se do doby, kdy se rodiče Adriena seznámili. Jedná se o klasický příběh z královské rodiny. Pouze dohodnutý sňatek, který skončil dobře. Jejich máma nebyla z královské rodiny, ale byla bohatá a rodině Cartensen by přinesla velké jmění. Mohl si vzít dceru prezidentky z vedlejšího Švédska, ale v danou situace se jevila jako lepší volba sice dívka bez titulu, ale až nechutně bohatá. Norsko sice nemá žádné finanční problémy, ale kromě financí přinesla do rodiny i spoustu konexí. I když se může zdát, že jde jen o pózu před veřejností, hlavně protože na veřejnosti se chovají jako ukázkový pár, skoro se ani nedotknou, prostě pár, který nesmí dělat žádné chyby a to stejné vyžaduje od svých dětí.
Jako první se narodil Adrien. Šlo o dlouhý a komplikovaný porod, kdy Adrian královnu velmi potrápil. Jako by se mu nechtělo ven a když  už to vypadalo, že to půjde, jednalo se pouze jen o další kontrakci. Ale nakonec se tenhle tmavovlasý a hnědooký chlapeček narodil do rodiny plné zrzounů narodil. Že by přišel zlý skřítek a vyměnil děti po porodu? Je tu něco, co královská rodina tají? Není Adrien příliš podobný zahradníkovi? To jsou otázky, které byly pokládaný od jeho narození. Došlo to tak daleko, že královna musela předložit test otcovství, který vyšel pozitivně, veřejnosti a médiím. Ale ani poté tyhle otázky nepřestaly, ale nebyly tak hlasité. Veřejnost přece nemůže dovolit, aby na trůnu seděl někdo, kdo není krve Cartensen. Jako malý tohle nechápal a popravdě ani neřešil. Měl příliš práce s trápením všech chův, které se odvážili vkročit do paláce. Byl docela divoké dítě. Jeden průšvih za druhým. Jedné se ztratil v parku, druhé schoval do postele myš. Prostě klasické kanadské žertíky hodné malého sedmiletého kluka. Možná protože jako malý žárlil na své sestry, kterým každý věnoval veškerou pozornost a na něm vysely všechny budoucí povinnosti. Ano jeho sestry měly taky své povinnosti, ale on musel excelovat ve všem. Navíc jedna byla o tři roky a druhá o šest let mladší. Má je velmi rád a kdykoli je potřebovaly, byl tu pro ně. Ale neměl s nimi tolik společného. Když se narodila Anja, bylo mu šest a když jí bylo šest, jemu dvojnásobek zase. Nikdy nebyl ve stejném myšlení a ani neměly tolik společných koníčků. To se změnilo až v dospělosti.
Jako malému mu ale nebyla dovolena ani jedna chyba. Popravdě pro něj ale byla větší zábava koukat z okna a předstírat, že na palác útočí draci a on musí všechny zachránit, než přemýšlet nad tím kolik je sedmkrát sedm. Není divu, že donutil spoustu chův k odchodu. Nikdy se nenaučil plavat, když to zkoušel, málem se utopil. Sice už není dítě a nepředstírá, že na palác útočí draci, má je stále rád.
Za svůj život si našel jen jednoho kamaráda nebo tedy spíše kamarádku Lucy. Zjistil, že jako korunní princ velmi bohaté a prosperující země se mu těžko daří získat přátele alespoň ty pravé. Není nejsvalnatější, nejvyšší a ani nejpřitažlivější princ na světě, ale je milý a přátelský, kde může a tam pomůže a to jej ve většině případech přišlo kousnout do královských klenotů. Vždycky se najde někdo, kdo jej chce využít. Většinou to byly jen dívky zcela mimo jeho ligu, kterým se zachtělo stát se královnou. Lucy jej však vždy před nimi zachránila. I přes to, že jej spousta lidí spojuje jako pár, nikdy mezi k ničemu romantickému nedošlo. A i přes jeho divokou povahu, neustále vtípky, sarkastické poznámky se z něj stává docela ucházející kandidát na korunu. S Lucy se seznámil když navštěvoval hodiny na vysoké škole. Nemusel tam chodit, ale chtěl. Chtěl se hlavně seznámit se svými vrstevníky, zjistit, co by od jeho vlády očekávali. Ale hlavní důvod byl, aby okusil trochu normálního života, tvořil vzpomínky a ničeho v budoucnosti nelitoval. Studoval však hlavně politiku, dějiny a jazyky. 
Kromě Lucy se zde seznámil i s jedinou dívkou, o které by mohl říct, že ji velmi miloval. Ani vliv jeho kamarádky jej nezachránil před onou velkou láskou. Jmenovala se Sofia. Přišel s ní taky o své panictví. Chodili spolu více jak dva roky. Ale ukázala se, že si jako každá chtěla polepšit. Získat slávu, získat korunu, peníze - prostě Adriena využila, vysála z něj veškerou radost z života a když ji poslal k vodě, chovala se, že je to ještě jeho vina. Měl zlomené srdce, ale na škole zůstal. Bojoval s tím každý den, ale na konci dne si řekl, že nechce dívku, která jej jen využije, chce pravou lásku jako každý. Jen si není jistý, zda to bude možné vzhledem k jeho postavení. Proto taky jede do Illéi, nejenom upevnit vztahy s Illéí, ale taky najít vhodnou partnerku pro sebe a vhodnou královnu pro království v doprovodu svých mladších sester. Ostatně už na to má i svůj čas. Přeci jen už mu bylo dvacet šest let.