Mavis a její minulost je trochu oříšek, o kterým ví jenom vlastně celé Rakousko a její rodiče. Nikdo netušil, že by se to mohlo stát. Mavis se narodila rakouské královské rodině, jako dvojče. Její život měl být úplně jinačí. Měla mít dvouvaječného sourozence, titul princezny, život možná jako z pohádky. O to všechno přišla jen kvůli tomu, že jedné z hlavních porodních bab, umřela roční holčička na těžkou nemoc. A zdrcená matka samoživitelka, která před touhle holčičkou měla několik neúspěšných porodů vždycky s mrtvým dítětem nezvládla koukat na to, že nějaká královna která má vše, bude mít dvě zdravé děti. Porod už tak byl složitý s dvojčaty a její matka byla jedna z těch žen, které ženskostí přímo zářili. Malá, hubená to porodu moc nepomohlo, což mělo naopak skvělý spád pro porodní bábu. Měla výhodu v tom, že její práce bylo postarání o malou holčičku, takže když poslala svou pomocnici říct královně, že dítě umřelo, tak zmizela. Mohl za to rozruch, který panoval po celém paláci, takže nebylo těžké zmizet. Těžko říct, proč místem, kam byla poslaná byla Ileia a provincie Zuni. Přece jenom tam jí nikdo hledat nebude, její „matka“ začne s novou identitou. V Rakousku se už tou dobu vědělo, že druhé dítě zmizelo a usilovně se po něm pátralo, přece jenom když vám oznámí, že vaše dítě jje mrtvé, tak i tak ho chcete vidět, a když nenašli tělíčko ani porodní bábu, vše jim tam docvaklo. Hledání malé princezny trvalo přesně rok, avšak bezúspěšně. Netrvalo dlouho a i si našla přítele a manžela. A tak se malá Mavis dostala k příjmení Westwood. Ema a Tim jí i pojmenovali a jméno, které jí dala její pravá rodina, nechali, jako druhé jméno. Nikdy by si na svoji rodinu však nemohla stěžovat. I když to nebyla procházka růžovým sadem, tak Mavis rostla jako z vody. Vžila se do své rodeové role skvěle. Snad uměla dřív i jezdit na koni a držet laso, než vůbec chodit a mluvit. V deseti letech se začala věnovat i zavodnění, hledala si jiné koníčky a tím kaktusy. Ráda chodívala s otcem do baru, kde zpívala a tančila společně s ožralými divnotvory. Možná díky tomu se k alkoholu dostala celkem rychle a to ve svých patnácti letech. V tu dobu začala i její menší krádeže. Její rodeová cesta nebyla úplně nejjednodušší. Na svých prvních závodech, kdy se posadila na divokého koně, spadla těsně po limitu, ale dostala takový kopanec do ramene, že od té doby jí samo přeskakuje. Při lasování, špatně držela lano a jak býček cuknul, tak si zlomila jeden z prstů, který jí špatně srostl a je teď křivý. Několik pádů, kopanců a neustále dřiny jí určitě zničilo kolena a kotníky a ona se tak dopuje vitamíny a při jakékoliv snaze zpomalit ve svém životě přijdou neskutečné bolesti, které se snaží zapít whiskey. V momentě co získala řidičák, se z ní stal pirát silnic a hlavně prohloubení lásky k autům. Její otec vlastnil několik starých aut, s koženými sedačkami s kovou hlavou býka na přední straně auta. Od svých sedmnácti let možná i dříve se z ní stal takový Robin Hood, určitě nekrade bohatým, protože těch moc u nich není, ale spíše jídlo a pár drobných vždycky a nechává to u dveří těch, co to potřebují. Kromě malé encyklopedie kaktusů si našla další svůj byznys a to výroba klobouků, kterým by se chtěla i po všem tom věnovat dál. To, že nijak extra podobná svým rodičům nebyla jí, nepřišlo až tak zvláštní. Přece jenom matka měla modré oči a její otec hnědé, takže podle ní se zkombinovali. To, že oba byli hnědovlasí, zase oni vysvětlili tím, že její prababička byla blondýnka. A tak se nezajímala o nic, přece jenom nebyl ani důvod. Do její rodiny následně přibil bratr, kterému bylo v době, kdy podávala přihlášku do Selekce přesně šesnáct let. To, že jí podala si ani nepamatuje, protože oslavovali právě jeho narozeniny a ona v tu dobu byla ne lehce opilá.