Ireniny kořeny sahají až do Švýcarska, odkud se její pra-prababička, čerstvě vyškolená v umění čokolády přestěhovala za láskou do Bankstonu. Ten příběh Irene slyšela už tolikrát, že by byla schopna jej sama převyprávět. Její rodiče, Lindsay a Friedrich bydleli v horském domě s výhledem na zasněženou krajinu obklopující jejich rodinnou čokoládovnu, když se jim jednoho lednového rána narodila druhá dcera. Nebyl to nikterak slunečný den, a kvůli nadpřiměřené pokrývce sněhu a faktu, že ráno v 4:45 panovala v bankstonu neúprosná sněhová bouře, musela být Irene péivedena k životu doma, za přítomnosti veterinářky, místo porodního doktora. Přesto, že se narodila předčasně, se velmi rychle naučila chodit a mluvit. Kvůli odlehlosti jejich obydlí často trávila čas pouze s kravami, nebo starší sestrou Eileen. Od útlého věku pak začala chodit na balet do města, kde si našla blízkou kamarádku Hannu. Trávili spolu tolik času, jak jen to šlo, ale ve čtvrté tříde základní školy se jim stala nehoda. Řidič pod vlivem alkoholu obě dívky naboural a přitlačil ke zdi. Tehdy devítiletá Irene strávila 30 minut uvězněná mezi zdí kostela a nárazníkem bezvědomého řidiče, dokud první  kolemjdoucí nezavolal záchranku. Hannah, která celou situaci brala velmi s nadhledem si později uvědomila, že necítí nohy, posléze přišla o cit i v rukou, a když se dozvěděla, že zemře, jakmile zdravotníci pohnou autem, nebyla schopná ten fakt přijmout. Otřesná situace Irene na tři měsíce vytrhla z baletu, a ona je strávila v izolaci, kdy se jen dálkově učila, a zotavovala se z nehody. Ztráta nejlepší kamarádni v ní zanechala lrázdné místo, a od té doby se nikdy příliš nevázala. Nesnese jakékoli omezení pohybu, z pochopitelných důvodů. Od dětství trávila svůj život buď v kuchyni, kde její babička vařila obědy a pekla cukroví, nebo v čokoládovně, kde oba její rodiča vytvářeli nádherně propracované čokoládové skulptury, a delikátní pralinky a dezerty všeho druhu. Následovala rodinou tradici, a přihlásila se na státní cukrářskou akademii. Do selekce s přihlásila témeř okamžitě, protože ji život naučil, že příležitost se má popadnout za pačesy, a nepustit. Zároveň ji však rozhodně neodrazoval ani princův vzhled, a náklonnost její rodiny k celé královské rodině.