Eastonovi si stejně jako ostatní rodiny z jejich čtvrti nikdy nežili špatně. Nepatřili k nejbohatším, ale současně se nikdy nemuseli strachovat o to, jestli zvládnou příští měsíc zaplatit účty a budou mít čím nakrmit hladová ústa. Otec Hope pracoval jako policista a pro rodinu to tak byl příslib stálého platu a jistoty, pokud by ovšem peníze dokázali zajistit vše. Hope přišla na svět jako výsledek jedné nezodpovědné noci kluka, který vždy snil o velké rodině a poklidném životě ve městě, kde vyrůstal a dívky, která netoužila po ničem víc, než odejít z rodného města a dát se na dráhu modelky a zpěvačky. Jejich vztah byl odsouzen k zániku ještě dřív, než mohl vůbec vzniknout. Lucasovi nakonec z představy velké rodiny zůstala jen jednoroční Hope a prázdná půlka manželské postele. Rozvod přišel o pár měsíců později a alimenty po třech letech přestaly chodit úplně. Oproti ostatním mužům, které opustila manželka a nechala za sebou malé dítě, se Lucas ale ani v nejmenším neuchýlil k alkoholu a ani ke střídání žen jako ponožek. Svědomitějšího otce by člověk jen těžko pohledal a samotná Hope svého otce miluje nadevše. Vždy měli hlavně jeden druhého, a i když Hope často přemýšlela nad tím, proč nemá mámu jako ostatní, přítomnost otce jí vynahrazovala vše. To on podporoval každý její šílený nápad, to on s ní sousedům házel na dům toaletní papír a byl to také on, kdo jej pak s ostudou sklízel. To on ji přihlásil na hokej a tím v ní probudil celoživotní lásku a odkryl i skrytý talent. I když Hope zdědila tvář po matce, sportovní nadání bylo rozhodně z otcovy strany. Byli dva, ale nikoho dalšího ani nepotřebovali. Lucas sice měl pár přítelkyň, ale nikdy se nestalo, že by si nějakou dovedl domů a představil ji Hope. První žena, která byla Hope skutečně představena jako jeho přítelkyně, přišla teprve, když bylo Hope patnáct. Pro puberťačku to byl bezesporu šok. Táta byl vždy jen její a najednou se v jejich životech objevila ženská, která celý dosavadní způsob života obrátila vzhůru nohama. Vyrovnat se s tím bylo těžké, prvně přišel hněv, hádky a často i hloupá, hysterická nedorozumění, která ale ve výsledku přešla jako velká bouře, po které zavládl klid. Její otec byl šťastný a Ema mu dávala to, co mu Hope nikdy dát nemohla. Otec ji nikdy nevyměnil, stále pravidelně chodil na její zápasy, stále ji podporoval ve všem, co si vymyslela, ale už nebyl jen její. Ema se brzy stala její skutečnou nevlastní mámou a jejich vztah by se dal popsat jako dobrý, vřelý a láskyplný ne, ale vzájemný respekt k sobě chovaly a hlavně je spojovala láska k hlavě rodiny. Svého mladšího brášku, který se narodil, když jí bylo sedmnáct, si ale bezesporu zamilovala a možná i nový rodinný přírůstek jediné dvě ženy v domácnosti dokázal o něco více sblížit. 
Další důležitá fáze života přišla s přijetím do ženského hokejového týmu a nástupu na vysokou. Hope opustila bezpečí rodinného krbu a začala se věnovat hlavně své kariéře. Noví přátelé, nové město a problémy, na které ji nikdo ani v nejmenším nepřipravil. Hope pochází z malého městečka, kde se každý zná s každým a velkoměsto tak bylo zcela nová zkušenost, která se ale brzy přeměnila v nehezkou noční můru. Hope zrovna slavila dvacáté narozeniny v jednom z klubů, obklopená přáteli, spoluhráčkami a spoustou dalších známých i neznámých lidí. Sama neví, s kolika lidmi tu noc flirtovala, s kým vším se bavila a co všechno vlastně předcházelo tomu, než se ze slova ano stalo ne. Od té doby byla Hope jako vyměněná a její postelí procházeli holky i kluci jak na běžícím pásu. Současně se začala i více stranit své rodiny, která se nyní plně zaměřovala na malého Tommyho, což jí neustále vymlouvání se na málo času, situaci dost usnadnilo. Její život se stal velmi ustálenou smyčkou. Hokej, hokej, škola, hokej, klub, pití, někdo, ranní bolehlav a zase od začátku. Přihlášku do Selekce poslala jen z legrace jako všechny její spoluhráčky. Sázka o to, která z nich si bude moct s princem pořádně zacvičit, se přeci jen neodmítá a básnění v kabině o tom, že princ je jistě jen nějaký urozený zvrhlík a možná i pěkně nemotorný panic, pak patřilo k obvyklé zábavě a babskému tlachání.