Domovinu Céline budou nejspíše mnozí závidět, snad téměř všichni touží jednoho dne stanout v uličkách údajně nejromantičtějšího evropského města, Paříže. Pokud někoho náhodou zdejší malebnost, vůně čerstvě upečeného sladkého pečiva, majestátní Eiffelova věž a kouzlo okamžiku neoslní, ve hře stále zůstávají rodinné kořeny toho blonďatého stvoření, které budou leckomu připomínat vítězství v genové loterii. Není součástí žádného královského či šlechtického rodu, ovšem úroveň života, nastřádané finance a luxus, které zažila, nejsou paláci natolik nemyslitelně vzdálené. A všechno za vděku letitého budování rodinné společnosti, Espoir, zaměřené v oblasti marketingu luxusních značek, například móda, dámské spodní prádlo, parfémy, kosmetika, kvalitní vína a spousta dalších, o klientelu skutečně není žádná nouze. Velmi snadno lze odvodit, že dětství Céline muselo přinést především spoustu radosti, koneckonců v mnoha ohledech splňovalo přání snad každého dítěte, a tehdy dokonce netrpěla nedostatkem rodičovské pozornosti, problémem provázejícím některé pracovně zatížené rodiny, neboť sídlo společnosti se nacházelo sotva o patro níže moderního apartmánu, kde žili. Pokud se uvnitř zrovna nenacházel klient, chodívala tam občasně cupitat od útlého věku, ačkoliv z preventivních důvodů a nerušení pracujících hlavně v kancelářích rodičů. A nutno podotknout, že pravidelně mívala doprovod podezřele podobného blonďatého děvčátka, ve tváři však mírně staršího. Clarisse, která přišla na svět o pět let dříve. Přestože sourozenci zpravidla překonají fázi hašteřivosti a posléze společně stvoří nezastavitelnou kombinaci spolehlivé opory včetně náklonnosti schované za popichováním, tohle duo čekalo sepsání odlišného scénáře. Ten se začínal naplňovat postupem let, čím více sfoukly narozeninových svíček, tím byla tahle propast větší. Clarisse dostudovala soukromou střední školu v oblasti marketingu s perfektním výsledkem a splnila podmínky přijetí na prestižní univerzitu stejného oboru, taktéž soukromou, ve Francii obecně platí důraz ke kvalitnímu vzdělání a jejich rodina krédo dodržovala, navíc nebyl problém zaplatit nejlepší možnou kvalitu. Všichni oslavovali sestřin úspěch, příbuzní i kruh nejbližších, neustále hovořili o talentované dceři, která má souzeno přebrat jejich společnost, až začínala Céline vcelku zastiňovat. Vlastně zůstala spíše doslovně vržená v sestřině stínu, ze kterého nešlo uniknout, protože se nepřestával rozrůstat.  V patřičném věku Céline dosáhla naprosto stejného středoškolského vzdělání, ovšem nepodařilo se projít s papírem plným výborných, několik známek sklidila trošku horších. Problém nebyl v nedostatku inteligence a rozhodně nešlo říct, že patřila k hloupějším, člověku to mohlo neskutečně pálit, ale neexceloval, protože jednoduše dostal do vínku talent k něčemu jinému, možná k tomu také vnitřně tíhnul a nacházel větší zápal. Přesně tohle platilo v případně Céline. Šikovné ruce stvořené k sochařství či malbě, nikoliv spřádání marketingového plánu. Upřímně vůbec neuvažovala o tom, že právě tímhle směrem chce namířit svou budoucnost. Umění neodmyslitelně řadila k volnočasovým aktivitám a odmalička s každou příležitostí držela v ruce štětec, nic víc v tom však nehledala, možná neviděla, protože v ní rostla soupeřivost vůči starší sestře, kterou chtěla dostihnout, překonat přesně v tom, kde neustále končila druhá. Navíc rodina očekávala, že zaujme místo ve společnosti, marketingem žili celé generace. O to více překvapivé bylo, když začala některá díla zveřejňovat na sociálních sítích, a kromě pozitivního ohlasu, nárůstu sledujících přicházeli rovněž reální zájemci o odkup. Napříč tomu pokračovala svou původní cestou a hodlala rozšířit vzdělání univerzitním titulem v oblasti marketingu, nepříliš překvapivě přesně tam, kde studovala Clarisse, mnoho kvalitnějších voleb neexistovalo a tahle se dobře osvědčila. Každopádně hned první rok přinesl určité trable a studiem neprocházela právě hladce, naštěstí jej zvládla úspěšně dokončit, na čemž nejspíše nesla zásluhu aktivní výpomoc v Espoir jakožto praxi a průběžném sbírání zkušeností. V tom následném však přituhovalo a mohla dřít sebevíc, pokaždé přišel předmět, kde zaostávala, nedokázala hlavu téměř násilním potřebně nadupat, až hrozilo, že nebude připuštěná ke zkoušce. A to nehodlala v žádném případě dopustit. Zoufalé situace si žádají zoufalého řešení, pokud nedokázala semestrem projít čestně, holt toho musela docílit neférovou metodou. Konkrétně zneužitím svého ženského šarmu, naštěstí byl vyučující předmětu v přijatelném věku a nakonec podlehl, nepříliš překvapivě, o přitažlivost zrovna nemívala nouzi a nebyla žádná jeptiška, samozřejmě, že se chodívala bavit, poznávala mužskou společnost, měla dokonce pár milenců. Zajistila si tím připuštění ke zkoušce, zopakováním druhého kola posléze i skvělou známku, takže ve finále oběť nepřišla nazmar. Jediná škoda, že štěstěna nevydržela věčně a pohořela před ukončením druhého ročníku, studium prostě přestávala zvládat, až jej nakonec přerušila. Zklamání tehdy slýchala z každého rohu, nemluvě o tom, že v téhle době měla sestra dostudováno a dost úspěšně razila vlastní kariéru, což Céline za každé příležitosti ráda připomínala, až všechno začínalo překračovat únosnou mez. Nadějné světélko přinášel leda úmysl rozšířit společnost o novou pobočku v Illéi, která se zdála dostatečně daleko k tomu, aby mohla volněji dýchat. V rámci určitého zadostiučinění před odjezdem prošla kurzem, kde získala certifikát marketingového specialisty a poté nechala rodnou zemi daleko za sebou. Nastěhovala se do luxusního apartmánu v hlavním městě Angeles, samozřejmě jej zaplatili rodiče doufající v to, že nebude opět zklamáním a pobočku pomůže dobře uchytit. Čas plynul až překvapivě rychle a najednou žila v Illéi tři roky, během kterých zemi lépe, a přestože některé zdejší zvyky považuje za mírné buranství, zatím se netouží vrátit do Paříže. Kdoví, zda vůbec takovou potřebu v budoucnosti pocítí, protože udržování odstupu od rodinných příslušníků všem docela prospívá. Navíc v nové pobočce snaživě prosazovala své místo, ačkoliv občasně za použití neférovosti, například takové smazání podkladů kolegovi těsně před prezentací či podobné úlisnosti. Zároveň nasbírala spoustu sledujících na sociálních sítích, kde kromě vlastní maličkosti nebo umění propaguje také některé produkty klientů společnosti, případně značky, které Céline oslovují z hlediska určitého vlivu v tomto světě, protože momentálně její jméno spadá do kategorie známých influencerů. Každopádně z tohoto koloběhu možná trochu vypadne, nedávno totiž odeslala svou přihlášku do Selekce, kde se v případě vylosování hodlá za každou cenu udržet, protože tohle možná konečně představuje způsob, kterým se zavděčit, překonat svou zatraceně dokonalou sestru. Aspoň jednou v životě chce slyšet, jak budou pýchou básnit o jejím úspěchu. Navíc upřímně touží Camerona namalovat, ideálně ztvárnit sochu včetně každičkého detailu, proporce a rysy tváře má dosti vábivé, přičemž pohled z první řady bude ten nejlepší.