Výstřední. Bláznivá. Excentrická. Angelica je přesným opakem elegantních dam, které jsou prototypy hrdých královen. Toto upovídané stvoření se lví hřívou (nebo rozevlátou kšticí, chcete-li) se dá popsat mnoha způsoby, ale „tichá“, „bedlivá“ nebo „pokojná“ mezi ně určitě nepatří. Je člověk, kterého vždycky bylo a bude všude plno. Samotná její existence jako by představovala hlasitost, pomyslný lví řev, ze kterého srší energie a divokost.
Angel je vskutku energický tvor, který má daleko od ostýchavosti a zapšklosti. Její žertovná povaha jde ruku v ruce s rázností a průbojností, na povrchu je silná a nezdolná, ale zároveň působí přátelsky a láskyplně. Lidé si o ní myslí, že má obrovské srdce (a ještě větší žaludek) a mají rádi její přítomnost – ať už je to kvůli tomu, že jim svými řečmi rozveselí den, nebo si jen užívají zaujatost, se kterou jim Angelica naslouchá. Nepleťte si jí ale s těmi věčně pozitivními sluníčky, které nepotkáte jinak, než s úsměvem na tváři! Angel není těžké naštvat, a i přes veškerou její srdečnost se dokáže pěkně vytočit! V situacích, kdy vybuchne, se projeví její temperament v plné síle.
I když je emocionálně založená bytost, se kterou občas její vlastní nálady pěkně cloumají, tak nemá sklony k sebelítosti. Nemyslí si o sobě, že by byla „citlivá“, zkrátka jen jsou její emoce intenzivní a proměnlivé. Velmi si zakládá na rodině a celkově se o ní dá říct, že je milá. Nemá problém jednat i s místními „pobudy“, které potkává ve své práci v baru, ale nebojí se jim zplna hrdla vynadat.  Její ráznost můžou někteří lidé brát jako oprsklost, nebo dokonce drzost, ale obyvatelé její provincie by to nazvali spíše „otrkanost“. I když momentálně žije v Dakotě, tak původně pochází z Bonity – jak už nám může napovědět její španělsky znící jméno a vlastně celý její vzhled. Právě její domovina má v jejím srdci obrovské místo. Na svůj život v Dakotě si zvykla a má místní atmosféru ráda, ale za svůj pravý domov považuje rušné ulice plné pouličních prodejců a překombinovaných krámků v Bonitě. Se svou rodinou mluví výhradně španělsky, a i v běžné mluvě se neubrání používání spanglish. Jako každý rodilý mluvčí španělštiny samozřejmě rozumí i portugalsky a italsky, ale těmito jazyky mluví pouze minimálně. Od obyvatelů Dakoty si vysloužila přezdívku „Bonita“- kromě její milované provincie je to také pojem, který by se dal přeložit jako „kráska“. Angel toto pojmenování přijala s radostí, a to hlavně z nostalgických důvodů, a to i přes to, že „bonita“ je ve španělětině spíše pojmenování pro neživou věc než pro krásnou dívku. A to je jen jeden z mnoha úkazů toho, jak moc provincii svého původu miluje. Samozřejmě také slaví Den mrtvých a je šíleně pověrčivá. Děsí se rozbitého zrcadla a pro jistotu radši třikrát zaplive, když uvidí přes cestu přecházet černou kočku. Co v Dakotě velmi postrádá, je barevnost a pestrost každodenního života, která se mimo jiné projevuje také v oblékání místních lidí. Angelica je, co se týká oblékání velmi výstřední, a to i na bonitské poměry. Je všechno, jen ne minimalista. Miluje barvy a kombinování nejrůznějších vzorů a látek. Stojí si za názorem, že styl odráží osobnost a ta její je extravagantní a výstřední každým coulem. Podle toho se také obléká. Ráda experimentuje, šokuje a nějakou konzervativnost byste u ní jen těžko hledali. Móda je alfou a omegou jejího života a do budoucna by se jí ráda věnovala – na dakotském maloměstě se taková příležitost dá jen těžce hledat. Zatím ve svém volném čase šije a spravuje oděvy. Hlavně teda recykluje staré oblečení, ale i do sebeobyčejnějšího kousku se snaží přidat špetku nevšednosti. (Nebo celou tunu.) Svým švadlenkovským uměním je po okolí vyhlášená, ale jak už bylo řečeno, věnuje se mu pouze ve svém volném čase. Její kreativita se uplatňuje také v keramice – nejšťastnější je, když je celá ušmudlaná od hlíny a kaolinu a v dílničce může pracovat na vázách, či jiných nádobách. Ty zdobí většinou mexickými folklorními vzory a motivy, které ji aspoň na chvilku přenesou zpátky domů do Bonity. Na tyto aktivity má Angel však jen minimum času. Její rodina nepatří mezi ty nejchudší – vlastní bar, ve kterém An pracuje a také farmu, kde spolu se všemi sourozenci bydlí. Všechno má ale svou cenu, a proto tráví většinu svého času prací, ať už na statku, nebo v baru. I když pracuje jako barmanka, tak jí práce umožňuje se věnovat dalším svým dvěma koníčkům, a to zpěvu a tanci. Určitě se najdou lidé, kteří zpívají lépe než ona, ale nic jí nezabrání v tom, aby zpívat přestala. Jako „latina“ má smysl pro rytmus a melodii, proto ráda chodí na „zábavy“, kde může dát průchod veškeré své vášnivosti skrze tanec.
Když už mluvíme o vášni, možná by nebylo na škodu říct si něco o Angeliiných vztazích. Pravdou je, že ještě nikdy nebyla doopravdy zamilovaná. Nikdy nezažila pocit, kdy jí žaludek začal v břiše dělat přemety a srdce se jí svíralo při pohledu do očí toho druhého. Vzplanula už hodně krát, ale tento žár se nikdy neproměnil v hluboký cit. Je třeba podotknout, že Angee nemá úplně jasno ve své orientaci. Je otevřená vztahům s chlapci i s děvčaty, ale není si jistá, jestli je její orientace vyloženě bisexuální, nebo chce pouze experimentovat. Její hravou povahu si mnozí mohou vykládat jako koketování, ale jestli se vskutku v daných situacích jedná o flirt, to ví jen Angel sama.
An má samozřejmě také celou řadu negativních vlastností. Už jsme nastínili její výbušnost, ale to zdaleka není všechno! Je značně netrpělivá a mnohdy i nepozorná. Rozhodně nepatří k lidem, kteří jsou za každou cenu organizovaní a disciplinovaní. Ba ne, její život provází chaos, který ona sama vnímá značně pozitivně. Pro ni je to vyjádření svobody, nespoutanosti a nezávislosti. Nepatří k lidem, kteří by byli v zajetí společenských konvencí a zásadně dbali na pravidla. Rozhodně si nezakládá na pečlivosti a prostřednictvím tohoto přístupu ráda pomáhá objevovat lidem osobnosti, které dlí v jejich nitru. Neprahní po dokonalosti, ale po duši. Po reálnosti. Možná je v tomhle takový dekadent.
Možná to budou ale detaily, které vás přinutí si Angelicu zamilovat. Třeba ten, že její oblíbené zvíře je velryba, ale má velkou slabost pro včely a pro krtky. Má silnou alergii na jahody, ale to jí nezabrání v tom, aby se jimi přecpávala při každé příležitosti, i když potom vypadá jak angorák. Má sklony sbírat nejrůznější harampádí, od listí, nálepek z ovoce, až po víčka od plechovek. Její pokladnice cenností připomíná sbírku předmětů z lidského světa princezny Ariel, ale inspiraci si Angee rozhodně nevzala od ní. Kouše si záděry a když je nervozní, hraje si s náušnicemi. V noci se ráda plíží z domu, aby se mohla dívat na hvězdy, které pojmenovává a vymýšlí k nim příběhy – a je jí jedno, že souhvězdí jsou už dávno pojmenovaná. I přes to, že občas bývá zapomětlivá, tak si pamatuje až znepokojivé množství nedůležitých faktů ze světa kolibříků a jiného zvířectva. Ráda aranžuje kytice, ale nedokáže se rozhodnout, která květinka je její nejoblíbenější, a proto to kvůli pocitu viny radši moc nedělá. Kromě spanglish má sklony k dialektu, který by se v češtině dal popsat nejlépe asi jako pražský -> výrazy jako „bejt“ a „umejt“ jsou u ní na denním pořádku. Miluje popkulturní narážky, i když občas neví, co znamenají. Kovbojské boty jsou podle ní ta nejvíce cool věc na světě. Jejím nejoblíbenějším hudebním žánrem je latinsko-americká hudba, ale její srdce tluče pro Davida Bowieho a Dona McLeana. Tvrdí o sobě, že umí věštit budoucnost z karet, ale kolik bude na jejím výkladu pravdy, to už musíte posoudit sami. Každopádně vám můžu zaručit jediné – až Angelicu poznáte, tak na ní rozhodně nezapomenete.